Tvarohové jahodové knedlíky
K začínajícímu létu patří jahody. Jsou i zdraví prospěšné, dovedou tělo totiž očistit od jedovatých látek, zmírnit některé obtíže při trávení, posílí vlasy, kosti i kůži a umí snižovat krevní tlak. V lidovém léčitelství jsou jahody označovány jako omlazovací elixír. V kuchyni se dají využít mnoha způsoby, například do tvarohových knedlíků.
Jahodové tvarohové knedlíky z Hané
- 500 gramů plnotučného měkkého tvarohu
- 4 vejce
- 5 rohlíků nakrájených na kostičky
- 2 - 3 lžíce hrubé mouky
- 100 gramů másla
- 1 lžička soli
- jahody
- cukr k podávání
- dle chuti šlehačka či kysaná smetana na ozdobení
Tvaroh utřete se žloutky a s máslem. Přidejte rohlíky, promíchejte a nechte chvilku odpočinout. Do bílků přidejte špetku soli a ušlehejte z nich pevný sníh. Přidejte mouku a smíchejte s tvarohem.
Z těsta vytvarujte knedlíky o něco menší než tenisové míčky a vařte je asi 20 minut ve vroucí osolené vodě. Podávejte s pokrájenými, s cukrem smíchanými jahodami ozdobenými šlehačkou.
Tvarohové bezlepkové knedlíky
- 250 gramů měkkého tvarohu
- 1 vejce
- hrst kukuřičné krupice
- ovoce dle chuti, kysaná smetana
Tyto rychlé a výborné tvarohové knedlíky připravíte tak, že smícháte 250 gramů měkkého tvarohu s jedním vajíčkem a hrstí kukuřičné krupice (polenty). A nezapomeňte těsto trochu osolit.
Těsto nechte asi 15 nebo 20 minut odpočinout. Za tu dobu do sebe polenta natáhne vlhkost z tvarohu. Nejprve zkuste z těsta malý vzorek, zda drží a nerozváří se. Záleží totiž na vodnatosti tvarohu. Případně těsto dohustěte krupicí nebo do něho přidejte lžičku škrobové moučky.
Pak už tvořte z těsta kulaté knedlíky a vhoďte je do vroucí osolené vody. Vařte podle velikosti 3 až 5 minut. Na talíři je rozkrojte a přelijte višňovou nebo jinou ovocnou omáčkou. Když vše doplníte kysanou smetanou, sklidíte zasloužené ovace.
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější recepty
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
