Návraty legendární zpěvačky Marty Kubišové do časů jejího českobudějovického dětství
„To, co jsem zažila jako dítě v Českých Budějovicích mě v tom nejlepším nabilo na celý život. A když jsem někdy měla pocit, že se mé cesty neubírají šťastným směrem, vzpomínky na jižní Čechy mě stále posilovaly.“
To říká v pořadu Jihočeši jedna z nejslavnějších českobudějovických rodaček 20. století, zpěvačka Marta Kubišová.
Doba jejích nejzářivějších úspěchů je vymezena zejména 60. léty, kdy měla plejádu úspěšných nahrávek a kdy působila jako jedna z největších hvězd divadla Rokoko, ale také jako součást hvězdného tria Golden Kids.
Po odplynutí 60. let nastoupil, jak známo, v bývalém Československu normalizační režim. Martu Kubišovou, která se narodila roku 1942 v Českých Budějovicích na svátek Všech svatých, přiřadili normalizátoři k nepřátelům státu za to, že s nimi odmítla kolaborovat – což byla v pop music vzácná výjimka – a na dlouhé dvacetiletí ji zbavili možnosti nahrávat desky a veřejně vystupovat. Jako stupidní záminka jim posloužila zvrhlá fotomontáž.
Čtěte také
A svou občanskou statečnost prokázala tato žena i podpisem Charty 77 a stala se také její mluvčí. Mnozí posluchači si tak mohli poslechnout hlas Marty Kubišové až po listopadu 1989, kdy do nového života vstoupila v jejím podání strhující Modlitba pro Martu.
V Jihočeších se vrátíme s paní Martou Kubišovou, nositelkou řady vyznamenání a ocenění a velkou milovnicí zvířat, do časů jejího jihočeského dětství a do Českých Budějovic, kde se rozloučila s koncertními pódii.
Marta Kubišová měla příchod na tento svět svým způsob usnadněn, neboť její tatínek byl lékař internista a babička porodní asistentka, řečeno dnešním jazykem. A o těch prvních chvílích svého života, ale i příhodách z českobudějovického dětství Marta Kubišová v pořadu Jihočeši vypráví.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.