Kvůli slabému zraku nemohla na konzervatoř, přesto se Naďa Kabelová stala baletkou a teď tanec učí

Naďa Kabelová se narodila roku 1973 ve Strakonicích. Nejdříve chodila na gymnastiku, v první třídě přibrala balet. „Bavilo mě vyjadřovat, přetvářet city jednotlivých postav pohybem. Nikdo jiný z rodiny se ničemu podobnému nevěnoval, nevím, po kom jsem to zdědila,“ vypráví.

Naďa Kabelová|foto:archiv Nadi Kabelové

Už na základní škole plánovala, že bude studovat na konzervatoři, zastavily ji ale problémy se zrakem. „Přibývaly mi dioptrie, takže jsem nedostala zdravotní potvrzení, a tím pádem jsem ani neměla možnost zkusit talentové zkoušky,“ říká.

Nakonec tedy vystudovala gymnázium a chodila dál na balet k soukromé učitelce. „Pak jsem se dozvěděla o konkurzu do Jihočeského divadla, tak jsem to zkusila a přijali mě,“ dodává.

Divadelní začátky podle ní obnášely hodně cvičení a tréninku, většinu času trávila v baletním sále. Zároveň ji ale nadchla společnost, do které se dostala. Poznala nové lidi, přátele a stala se součástí velké divadelní rodiny.

Čtěte také

Budějovický diskžokej Karel Červený se proslavil na diskotékách, pak mluvil k lidem i z rozhlasu

Jako tanečnice strávila Naďa Kabelová v Jihočeském divadle více než dvacet let. Poté se vrátila ke vzdělávání, které vždy považovala za důležité. Začala studovat pedagogiku klasického tance a choreografii.

V současné době vyučuje tanec v Jindřichově Hradci, kde také žije. „Moc mě to baví, protože předávám své zkušenosti. Učím 145 dětí od pěti do osmnácti let, mám i jednu chlapeckou skupinu a jsem spokojená, naplňuje mě to,“ komentuje.

Při výuce se podle svých slov neomezuje jen na klasický tanec. „Myslím, že bych pak žáky ochudila o tu barevnou paletu, kterou tanec má, takže se věnujeme i improvizaci, lidovému, historickému a současnému tanci. Využila jsem to také, když jsme otevřeli akademii třetího věku, kam se přihlásily ženy od 55 let, mojí nejstarší žačce je 73 let, s nimi jsem začala právě lidovými tanci,“ doplňuje.