Křenové placky jako obklad na bolavé svaly, křen naložený ve víně proti únavě
Z období kolem roku 1500 př. n. l. pocházejí zmínky o tom, že křen patřil k pěti hořkým bylinám, které Židé jedli během svátku pesach. V Evropě získával oblibu od 14. století, v 17. století bylo v Německu a Británii velmi módní křenové pivo. Své místo by měl mít křen v našich jídelníčcích i dnes.
Obsahuje mimo jiné vitamin C a draslík, vápník, hořčík a fosfor. Je bohatý na glukosinoláty, které bojují proti rakovině a bakteriím. Díky ostrým silicím je křen spolehlivým zabijákem virů a bakterií, osvědčí se tak při léčbě nachlazení. Má příznivý vliv na trávení, pomáhá od močových kamenů a působí močopudně.
Křen můžete jednoduše rozmixovat s vodou, octem, olejem, cukrem a solí. Směs dejte do ledničky a máte ji kdykoli po ruce. K vnitřnímu užití vyzkoušejte jednoduchý sirup – najemno nastrouhaný křen smíchejte s medem.
Proti únavě by mohl zabrat křenový macerát – křen nechte několik dnů odležet v červeném víně. Při nachlazení vsaďte na křenovo-jablečnou inhalaci, která vytáhne rýmu a zbaví zahlenění.
Čtěte také
Zevně se křen přikládal ve formě placek (smíchaný s moukou a sádlem) jako úlevný obklad na bolavé a přetížené svaly, na klouby jako přírodní léčba revmatu. Nízce koncentrovaný roztok vody a křenu se užíval na čistění a dezinfekci pleti, pozor však u citlivější pokožky na možné podráždění. Křenové mléko bylo užíváno proti pihám, akné a jiným kožním potížím.
Antičtí Řekové jej používali k masážím dolních částí zad a připisovali mu afrodiziakální účinky. Sloužil jako pomocník při odkašlávání a jako lék při otravách jídlem, kurdějích, tuberkulóze nebo kolikách. Na jihu USA se vtíral do kůže na čele, což byla oblíbená metoda boje s bolestí hlavy.
Křenem oživte zelný nebo tuňákový salát. Křen zvýší vylučování trávicích enzymů, normalizuje střevní mikroflóru, zlepší látkovou výměnu. Celkově působí povzbudivě, spolupůsobí přitom i vysoký obsah vitaminu C. Křen je vynikajícím prostředkem v rekonvalescenci a při sedavém způsobu života.
Jablečný křen
Nastrouháme 300 gramů očištěných jablek a smícháme je se třemi lžícemi citronové šťávy, 15 gramy nastrouhaného křenu, lžičkou kokosového cukru, lžící olivového oleje a špetkou soli.
Podáváme k teplému i studenému vařenému masu, hodí se hlavně k hovězímu.
Zelný salát s křenem
- půl malé hlávky zelí
- 3 zelené papriky
- 4 cibule
- kousek křenu
- vývar
- jablečný ocet
- sůl
- olivový olej
- kokosový cukr
- jemně nasekaný čerstvý kopr
Zelí, papriky a cibuli nakrájíme na nudličky a spaříme vařící vodou ochucenou octem a solí. Promícháme, scedíme a necháme vychladnout.
Z vývaru, octa, cukru, oleje, soli a kopru našleháme zálivku. Nalijeme ji na studenou zeleninu a promícháme se strouhaným křenem (množství křenu ladíme podle snášenlivosti).
Související
-
Pusťte si do kuchyně hadí mord. Černý kořen je lahůdková a velmi zdravá zelenina
Původní léčivá bylina černý kořen je osvěžující změnou jídelníčku. Podobá se křenu, chutná jako pastinák a připravuje se jako chřest. Jde o vynikající lahůdkovou zeleninu.
-
Kapusta dodá tělu energii. Připravte z ní závitky, polévku nebo upečte kapustové chipsy
Kapusta a její různé variety jsou skutečným darem pro naše zdraví. Je velká škoda, že ji nekonzumujeme častěji. Sama o sobě je totiž přirozeným multivitaminem.
-
Prášek z kořene maka, který byl dříve vyhrazen pouze pro šlechtu, podporuje plodnost
Ve vysokých nadmořských výškách v extrémních klimatických podmínkách roste podzemní hlíza maka. Je známa již tisíce let pro své posilující účinky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka