Křenové placky jako obklad na bolavé svaly, křen naložený ve víně proti únavě

Z období kolem roku 1500 př. n. l. pocházejí zmínky o tom, že křen patřil k pěti hořkým bylinám, které Židé jedli během svátku pesach. V Evropě získával oblibu od 14. století, v 17. století bylo v Německu a Británii velmi módní křenové pivo. Své místo by měl mít křen v našich jídelníčcích i dnes.

Obsahuje mimo jiné vitamin C a draslík, vápník, hořčík a fosfor. Je bohatý na glukosinoláty, které bojují proti rakovině a bakteriím. Díky ostrým silicím je křen spolehlivým zabijákem virů a bakterií, osvědčí se tak při léčbě nachlazení. Má příznivý vliv na trávení, pomáhá od močových kamenů a působí močopudně.

Křen můžete jednoduše rozmixovat s vodou, octem, olejem, cukrem a solí. Směs dejte do ledničky a máte ji kdykoli po ruce. K vnitřnímu užití vyzkoušejte jednoduchý sirup – najemno nastrouhaný křen smíchejte s medem.

Proti únavě by mohl zabrat křenový macerát – křen nechte několik dnů odležet v červeném víně. Při nachlazení vsaďte na křenovo-jablečnou inhalaci, která vytáhne rýmu a zbaví zahlenění.

Čtěte také

Zevně se křen přikládal ve formě placek (smíchaný s moukou a sádlem) jako úlevný obklad na bolavé a přetížené svaly, na klouby jako přírodní léčba revmatu. Nízce koncentrovaný roztok vody a křenu se užíval na čistění a dezinfekci pleti, pozor však u citlivější pokožky na možné podráždění. Křenové mléko bylo užíváno proti pihám, akné a jiným kožním potížím.

Antičtí Řekové jej používali k masážím dolních částí zad a připisovali mu afrodiziakální účinky. Sloužil jako pomocník při odkašlávání a jako lék při otravách jídlem, kurdějích, tuberkulóze nebo kolikách. Na jihu USA se vtíral do kůže na čele, což byla oblíbená metoda boje s bolestí hlavy.

Křenem oživte zelný nebo tuňákový salát. Křen zvýší vylučování trávicích enzymů, normalizuje střevní mikroflóru, zlepší látkovou výměnu. Celkově působí povzbudivě, spolupůsobí přitom i vysoký obsah vitaminu C. Křen je vynikajícím prostředkem v rekonvalescenci a při sedavém způsobu života.

Jablečný křen

Nastrouháme 300 gramů očištěných jablek a smícháme je se třemi lžícemi citronové šťávy, 15 gramy nastrouhaného křenu, lžičkou kokosového cukru, lžící olivového oleje a špetkou soli.

Podáváme k teplému i studenému vařenému masu, hodí se hlavně k hovězímu.

Zelný salát s křenem

Ingredience
  • půl malé hlávky zelí
  • 3 zelené papriky
  • 4 cibule
  • kousek křenu
  • vývar
  • jablečný ocet
  • sůl
  • olivový olej
  • kokosový cukr
  • jemně nasekaný čerstvý kopr

Zelí, papriky a cibuli nakrájíme na nudličky a spaříme vařící vodou ochucenou octem a solí. Promícháme, scedíme a necháme vychladnout.

Z vývaru, octa, cukru, oleje, soli a kopru našleháme zálivku. Nalijeme ji na studenou zeleninu a promícháme se strouhaným křenem (množství křenu ladíme podle snášenlivosti).

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová