Nejnovější
-
Vesmír
Výrazným útvarem na podzimní obloze je Pegasův čtverec
Asterismus je výrazná skupina hvězd, která však nepatří mezi oficiální souhvězdí. V každém ročním období ji můžeme spatřit. Typickým podzimním útvarem je Pegasův čtverec.
-
Vesmír
Na rovnodennost si ještě den a noc zcela rovné nejsou, to nastane o tři dny později
Podzimní rovnodennost nastane 22. září. Slunce bude v rovině rovníku, takže jeho paprsky dopadnou na Zemi kolmo k její ose. Den a noc si ale zcela rovné ještě nebudou.
-
Vesmír
Pruhovaný Jupiter a Saturn s prstenci můžete během září spatřit na obloze
Během měsíce září můžete na obloze pozorovat planetu Venuši, která září jako večernice. „Kdo si vezme dalekohled, uvidí, že má podobné fáze jako Měsíc,“ doplňuje astronom.
-
Vesmír
S blížícím se podzimem ubývá světla. Během měsíce září se den zkrátí o hodinu a 42 minut
Během září se dny postupně zkracují. Zatímco na začátku měsíce si můžeme denní světlo užívat ještě déle než třináct hodin, na konci už světlý den trvá méně než 12 hodin.
-
Vesmír
Mléčnou dráhu tvoří miliardy hvězd, jako první to zjistil Galileo Galilei
Milky Way, Milchstraße, Mléčná dráha. Pojmenování se stejným významem se používají v různých jazycích pro naši galaxii. Na obloze je viditelná jako mlhavý světlý pás.
-
Vesmír
Kometa trousí prach, do kterého Země každý rok vletí. Na obloze pak vidíme Perseidy
Každé léto nabízí obloha krásné divadlo. Pozorovat můžeme takzvané Perseidy. Podle astronoma Miloše Tichého je tento meteorický roj pozůstatkem toho, co zbylo z komety.
-
Vesmír
Prstenec kolem Saturnu tvoří obíhající kameny, od mikroskopického prachu po velké balvany
Tři z pěti okem viditelných planet můžete během měsíce srpna pozorovat na obloze. Venuši spatříte večer nad západním obzorem a Jupiter a Saturn dokonce po celou noc.
-
Vesmír
Čas na našich hodinkách po většinu roku neodpovídá pravému slunečnímu času
Během srpna už ubývá světla. Den se zkrátí o dvě hodiny a čtrnáct minut. Na konci měsíce pak nastane málo častý jev – čas na hodinkách bude shodný s pravým slunečním časem.
-
Vesmír
Astronomové dlouho považovali Pluto za planetu velkou jako Mars. Nakonec zjistili, že je trpasličí
Roku 1930 byla objevena trpasličí planeta Pluto. Léta ji ale považovali za regulérní planetu. Podle astronoma Miloše Tichého její příběh ukazuje, že věda není zkostnatělá.
-
Vesmír
152 milionů kilometrů. V létě je Země nejdál od Slunce
O půlnoci z 5. na 6. července se Země nachází vůbec nejdále od Slunce. Jak uvádí jihočeský astronom Miloš Tichý, vzdálenost v tu chvíli činí 152,1 milionů kilometrů.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 16
- 17
- 18
- 19
- 20
- 21
- 22
- 23
- 24
- následující ›
- poslední »
Další pořady
-
Na cestě
Je dávnou specialitou naší malé země, že o víkendech vyrážejí z měst trampové s nabalenými usárnami, teletinami, krosnami či prostě baťohy a směřují do přírody.
-
Hudební pozdravení
Spíše osobně pojaté hudební glosy a drobničky Jiřího Kasala, vedené podněty vzpomínkovými, ale také aktuálními.