Měsíc můžeme na obloze vidět i odpoledne, nebo dopoledne. Souvisí to s jeho oběhem kolem Země
Osmého února dorostl Měsíc do první čtvrti. „To je vždy nejlepší na pokochání se dalekohledem. Paprsky totiž dopadají šikmo, takže každá sebemenší vyvýšenina vrhá dlouhý stín a Měsíc je úžasný, krásně plastický,“ připomíná jihočeský astronom Miloš Tichý.
V pátek 11. února bude Měsíc nejdál od Země, přesně 404 933 kilometrů. Ve středu 16. února nastane úplněk a hned 23. února dosáhne Měsíc poslední čtvrti. „To je pro ranní ptáčata, protože je vidět v druhé polovině noci, jaksi spíš nad ránem,“ uvádí astronom.
To, kdy můžeme Měsíc vidět na obloze, podle něj souvisí s oběhem tohoto vesmírného tělesa kolem Země. „Takže záleží na tom, jaká je fáze. Úplněk je největší extrém, Slunce, Země a Měsíc jsou v přímce, takže když nám sluníčko zapadá, měsíček vychází a je vidět celou noc,“ vysvětluje.
„Opačný extrém je nov, to máme v přímce Slunce, Měsíc a Zemi, současně zapadá Měsíc a Slunce. Od toho novu postupně Měsíc zapadá později a později. Každý den se nám posune o dvanáct, třináct stupňů, takže padesát minut navíc má každý den zpoždění,“ dodává.
Kolem první čtvrti tak podle Miloše Tichého Měsíc vychází už po poledni a můžeme ho vidět celé odpoledne, naopak v poslední čtvrti je k vidění zase celé dopoledne.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
