Naše planeta se stále hýbe. Díky tomu máme den a noc a také různá roční období
Planeta Země vykonává celkem jedenáct pohybů, spočítali astronomové. Mezi ty nejznámější patří otáčení Země kolem své osy. „Díky tomu se střídá den a noc, jedno otočení znamená jeden den,“ připomíná jihočeský astronom Miloš Tichý.
Střídání ročních období je důsledkem oběhu Země kolem Slunce a sklonu zemské osy. „Při oběhu kolem Slunce má Země skloněnou osu, ta pořád drží směr. Tím pádem někdy je slunce nízko nad obzorem, paprsky dopadají šikmo a dávají nám méně energie, takže méně tepla. Za půl roku ale paprsky dopadají kolměji, dávají víc energie a máme léto. Jeden oběh dělá jeden rok,“ popisuje Miloš Tichý.
Mezi další pohyby Země patří její obíhání společně s Měsícem kolem těžiště, ale třeba i to, že celá sluneční soustava obíhá kolem jádra galaxie.
Související
-
Měsíc můžeme na obloze vidět i odpoledne, nebo dopoledne. Souvisí to s jeho oběhem kolem Země
Osmého února dorostl Měsíc do první čtvrti. „To je nejlepší na pokochání se dalekohledem. Paprsky dopadají šikmo, každá vyvýšenina vrhá dlouhý stín,“ připomíná astronom.
-
301 kilometrů za sekundu. Tak rychle se k Zemi přibližuje galaxie, jednou se s ní srazíme
Už sto let lidstvo ví, že na naší obloze jsou nejen hvězdy, ale i galaxie. „Ze severní polokoule můžeme pozorovat dvě galaxie, a to nejlépe na podzim,“ upřesňuje astronom.
-
Mléčnou dráhu tvoří miliardy hvězd, jako první to zjistil Galileo Galilei
Milky Way, Milchstraße, Mléčná dráha. Pojmenování se stejným významem se používají v různých jazycích pro naši galaxii. Na obloze je viditelná jako mlhavý světlý pás.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka