Měsíc není vždy stejně daleko od Země, rozdíl činí zhruba 35 tisíc kilometrů
Kdo hledal začátkem března na noční obloze Měsíc, neuspěl. Měsíc byl totiž v novu, tedy fázi, kdy je k Zemi přikloněn pouze neosvětlenou stranou. To se změní kolem 10. března, kdy vstoupí do první čtvrti.
„O první čtvrti vždycky říkám, že je nejhezčí na pokoukání. Hned 11. března bude sice Měsíc v odzemí, tedy nejdál od Země, takže trošičku menší, ale ono se to nepozná. V odzemí je Měsíc vzdálen 404 308 kilometrů,“ doplňuje jihočeský astronom Miloš Tichý.
Úplněk uvidíme 18. března a 24. března bude Měsíc naopak nejblíže Zemi, tedy v přízemí. „Přiblíží se k nám na 369 724 kilometrů. Přízemí a odzemí tedy dělí nějakých 35 tisíc kilometrů. To je rozdíl do deseti procent, takže i ta velikost je plus minus deset procent, okem to nepoznáte,“ uvádí astronom s tím, že do poslední čtvrti vstoupí Měsíc 25. března.
Související
-
V březnu se světlá část dne prodlouží o hodinu a 49 minut, čeká nás také změna času
V době mezi zimním slunovratem, který nastává v prosinci, a letním slunovratem v červnu se stále prodlužuje světlý den. V březnu přibydou téměř dvě hodiny slunečního svitu.
-
Naše planeta se stále hýbe. Díky tomu máme den a noc a také různá roční období
Planeta Země vykonává celkem jedenáct pohybů, spočítali astronomové. Mezi ty nejznámější patří otáčení Země kolem své osy. Díky tomu se střídá den a noc.
-
Měsíc můžeme na obloze vidět i odpoledne, nebo dopoledne. Souvisí to s jeho oběhem kolem Země
Osmého února dorostl Měsíc do první čtvrti. „To je nejlepší na pokochání se dalekohledem. Paprsky dopadají šikmo, každá vyvýšenina vrhá dlouhý stín,“ připomíná astronom.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
