Velikonoce jsou jediným pohyblivým svátkem v občanském kalendáři, jejich termín určuje úplněk
V neděli 13. dubna nastává první jarní úplněk, po kterém se slaví Velikonoce. Pohyblivý termín křesťanských svátků stanovuje velmi staré pravidlo, které bylo schválené v roce 325 našeho letopočtu takzvaným nikajským koncilem.
Velikonoční neděle letos tedy připadá na 20. dubna. „Z křesťanského hlediska je tento den, kdy ukřižovaný Kristus vstal z mrtvých, významnějším svátkem než oslava jeho narození o Vánocích,“ připomíná jihočeská astronomka Jana Tichá.
Velikonoce jsou jediným pohyblivým svátkem, který najdeme v občanském oficiálním kalendáři. „Někomu to přijde nešikovné na plánování, ale zároveň jsou v tom takové ozvěny starších civilizací, které své oslavy mnohdy svazovaly s významnými astronomickými jevy,“ dodává Jana Tichá.
Související
-
Mezinárodní den kosmonautiky a Den Země přináší měsíc duben
Mezinárodní den kosmonautiky připadá na 12. duben. Právě v tento den v roce 1961 totiž sovětský astronaut Jurij Alexejevič Gagarin vzlétl jako první člověk do vesmíru.
-
Duben přinese první jarní úplněk, po kterém následují Velikonoce, a meteorický roj Lyridy
Během dubna se stále prodlužují dny. Zatímco v úterý 1. dubna bude Slunce nad obzorem více než dvanáct hodin, poslední dubnový den bude trvat už čtrnáct a půl hodiny.
-
V březnu nastává jarní rovnodennost. Od tohoto okamžiku je světlá část dne delší než noc
Březen vždy přináší jarní rovnodennost, okamžik, od kterého je světlá část dne delší než doba, kdy se Slunce schovává pod obzorem. Letos nastane 20. března v 10.01 hodin.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
