V březnu nastává jarní rovnodennost. Od tohoto okamžiku je světlá část dne delší než noc
Měsíc březen vždy přináší jarní rovnodennost, okamžik, od kterého je světlá část dne delší než doba, kdy se Slunce schovává pod obzorem. Letos jarní rovnodennost nastane ve čtvrtek 20. března v 10.01 hodin středoevropského času.
„Slunce projde průsečíkem světového rovníku a ekliptiky, zdánlivé dráhy Slunce po obloze. Od toho okamžiku už bude Slunce déle na obloze a začne pro většinu lidí asi ta lepší polovina roku, kdy jsou dny delší a teplejší,“ říká jihočeská astronomka Jana Tichá.
Jarní rovnodennost je začátkem astronomického jara. Březnem původně v době antiky začínal evropský kalendář a v Íránu se doposud na jarní rovnodennost slaví začátek nového roku.
Související
-
Astronomové zpřesnili dráhu asteroidu 2024 YR4, pravděpodobnost srážky klesla na 0,001 procenta
Velký rozruch mezi astronomy vyvolal asteroid 2024 YR4, který se podle prvotních výpočtů mohl v roce 2032 až s tříprocentní pravděpodobností srazit se Zemí.
-
Do poloviny března poutá na obloze pozornost nápadná Venuše, pak zmizí ve večerních červáncích
Na pozdní termín připadají v roce 2025 Velikonoce. Velikonoční neděle bude až 20. dubna. Souvisí to s fázemi Měsíce, protože svátky vždy nastávají po prvním jarním úplňku.
-
I v roce 2025 bychom měli z našeho území vidět polární záři. Kdy se objeví, ale nikdo předem neví
V roce 2025 se bude opět zvyšovat sluneční činnost, což by podle jihočeské astronomky Jany Tiché mělo přinést příležitost pozorovat i z našeho území polární záři.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
