V březnu nastává jarní rovnodennost. Od tohoto okamžiku je světlá část dne delší než noc
Měsíc březen vždy přináší jarní rovnodennost, okamžik, od kterého je světlá část dne delší než doba, kdy se Slunce schovává pod obzorem. Letos jarní rovnodennost nastane ve čtvrtek 20. března v 10.01 hodin středoevropského času.
„Slunce projde průsečíkem světového rovníku a ekliptiky, zdánlivé dráhy Slunce po obloze. Od toho okamžiku už bude Slunce déle na obloze a začne pro většinu lidí asi ta lepší polovina roku, kdy jsou dny delší a teplejší,“ říká jihočeská astronomka Jana Tichá.
Jarní rovnodennost je začátkem astronomického jara. Březnem původně v době antiky začínal evropský kalendář a v Íránu se doposud na jarní rovnodennost slaví začátek nového roku.
Související
-
Astronomové zpřesnili dráhu asteroidu 2024 YR4, pravděpodobnost srážky klesla na 0,001 procenta
Velký rozruch mezi astronomy vyvolal asteroid 2024 YR4, který se podle prvotních výpočtů mohl v roce 2032 až s tříprocentní pravděpodobností srazit se Zemí.
-
Do poloviny března poutá na obloze pozornost nápadná Venuše, pak zmizí ve večerních červáncích
Na pozdní termín připadají v roce 2025 Velikonoce. Velikonoční neděle bude až 20. dubna. Souvisí to s fázemi Měsíce, protože svátky vždy nastávají po prvním jarním úplňku.
-
I v roce 2025 bychom měli z našeho území vidět polární záři. Kdy se objeví, ale nikdo předem neví
V roce 2025 se bude opět zvyšovat sluneční činnost, což by podle jihočeské astronomky Jany Tiché mělo přinést příležitost pozorovat i z našeho území polární záři.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
