Když na Saturnu nastane rovnodennost, pozorovatelům ze Země se ztratí jeho prstence
Květen, to je pozdní jaro, první máj, květy, šeříky, ovšem také tři ledoví muži Pankrác, Servác a Bonifác. Jak se pomalu blížíme k letnímu slunovratu, stále se prodlužují dny a zkracují noci.
Nejsnáze pozorovatelný vesmírný objekt Měsíc bude 4. května v první čtvrti, 12. května doroste do úplňku, do 20. května se zmenší do poslední čtvrti a 25. května nastane nov.
Pokud jde o planety, letošní květen žádnou velkou podívanou nenabízí. „Jupiter už uvidíme jenom večer nízko nad západním obzorem a v květnu přestává být pozorovatelný. Horší se i podmínky pro sledování Marsu a až pak nad ránem uvidíme Venuši nízko nad východním obzorem. Merkur je v květnu nepozorovatelný,“ vyjmenovává jihočeská astronomka Jana Tichá.
Za zmínku ale podle ní stojí jev spojený se Saturnem. „Šestého května nastává na Saturnu rovnodennost. Při pohledu ze Země můžeme právě v tomto období zaznamenat takové jakoby zmizení jeho prstenců. Bohužel se to odehraje v době, kdy je Saturn skoro nepozorovatelný,“ uvádí.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor


Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.