Když na Saturnu nastane rovnodennost, pozorovatelům ze Země se ztratí jeho prstence
Květen, to je pozdní jaro, první máj, květy, šeříky, ovšem také tři ledoví muži Pankrác, Servác a Bonifác. Jak se pomalu blížíme k letnímu slunovratu, stále se prodlužují dny a zkracují noci.
Nejsnáze pozorovatelný vesmírný objekt Měsíc bude 4. května v první čtvrti, 12. května doroste do úplňku, do 20. května se zmenší do poslední čtvrti a 25. května nastane nov.
Pokud jde o planety, letošní květen žádnou velkou podívanou nenabízí. „Jupiter už uvidíme jenom večer nízko nad západním obzorem a v květnu přestává být pozorovatelný. Horší se i podmínky pro sledování Marsu a až pak nad ránem uvidíme Venuši nízko nad východním obzorem. Merkur je v květnu nepozorovatelný,“ vyjmenovává jihočeská astronomka Jana Tichá.
Za zmínku ale podle ní stojí jev spojený se Saturnem. „Šestého května nastává na Saturnu rovnodennost. Při pohledu ze Země můžeme právě v tomto období zaznamenat takové jakoby zmizení jeho prstenců. Bohužel se to odehraje v době, kdy je Saturn skoro nepozorovatelný,“ uvádí.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
