Jan Vaněček

Na pivo se disciplinovaně dostavujeme s přáteli do hospody U Dobráka a sedáváme u štamgastového stolu podle zasedacího pořádku. Na to jsme dbalí.

Nedávno jsem náhodou potkal na ulici Kláru. Oba jsme nikam nespěchali a dali se do řeči. Začala tím, že měla velkou kliku a jen díky náhodě jí nespadl na hlavu květináč.

Toho dne lilo na Lipně jako z konve a všude bylo pusto prázdno. Jediný, kdo vyrazil na špacír, byl vodník Čvachtal. Nebavilo ho čvachtat se jen ve vltavské vodě.

Když jsem Kláru po delší době potkal, poradila mi, abych si nalistoval v počítači jednu  internetovou adresu, prý se pobavím a získám náměty pro rozhlasové sloupky. 

Lidstvo od nepaměti sužují dva velké problémy: pořádek a nepořádek.

Přenesme se o 428 let nazpět, do roku 1592, abychom alespoň symbolicky strávili Vánoce na krumlovském zámku s Petrem Vokem.

Občas si při rozmluvě některých lidí připadám jako ve chlévě nebo ve zvěřinci. Jsou k zaslechnutí nadávky s názvy zvířat, jímž vévodí ty vole,...

Půjdete-li  na horu Kleť od vyšenské hájovny kolem Granátníku nebo cestou knížete Jana od hájovny nad Krasetínem, přijdete na rozcestí U modrého obrazu, které..

Jednoho krásného  dne babího léta jsem se s chutí vypravil na špacír do lesa nadýchat se  ozónu, poslechnout ptačí zpěv a srovnat v hlavě myšlenky. 

Jednou před komunálními volbami jsem chtěl v předstihu vědět, jak dopadnou v našem městě. Svátečně oblečen navštívil jsem praktikující vědmu s dotazem, kdo s kým...