Jan Vaněček

Byl červencový večer roku 1967 a na českokrumlovském náměstí zazněla znělka zahajující desáté mistrovství světa ve vodním slalomu a sjezdu konané na Lipně.

Doneslo se mi, že známý pivní borec Lojza Pípa se chystá překonat osmdesát let starý šumavský rekord. Vypravil jsem se proto za ním zjistit podrobnosti. 

Co se mi z klukovských let vybaví při vyslovení slůvka Vánoce?  Třeba kapr neposeda, jehož jsem škádlíval ve vaně. A vánoční cukroví, které jsem pomáhal zdobit.

Měl jsem velkou starost a ne a ne se jí zbavit. Nedala mi spát,  myslel jsem na ni při chůzi, i když jsem stál nebo seděl. Šlo o pravidelný rovnoramenný sedmnáctiúhelník. 

Nejvíce používaným zpěvným jazykem, zejména pro swingové a popové melodie, je angličtina. Pokud chtějí čeští hitmakeři se songem prorazit, opatřují ho anglickým textem.

Známý a oblíbený  českokrumlovský fotograf František Seidel převzal v roce 1935 po smrti svého otce Josefa rodinný fotoateliér. Ponejvíce se věnoval portrétní fotografii.

Jako malý kluk jsem měl rád pohádky a báje. Zamýšlím-li se nad jejich obsahem, napadá mne, jak lidová fantazie dokázala  předvídat současné civilizační jevy.

Určitě se mnou budete souhlasit, že humor by měl patřit k našemu žití stejně jako židle ke stolu či pěna k pivu. Už odedávna doporučují lékaři pacientům také smích.

Občas bývám nazlobený nejen počasím, ale i nevhodným používáním naší mateřštiny v médiích a jejím zaplevelováním.

Rád se toulávám krajinou Pošumaví. Příroda tady povznáší a zklidňuje mysl.