Jan Vaněček: Zamyšlení o nadávkách
Občas si při rozmluvě některých lidí připadám jako ve chlévě nebo ve zvěřinci. Jsou k zaslechnutí nadávky s názvy zvířat, jímž vévodí ty vole, také prase, svini, krávu, tele, husu, kozu i slepici mají mnozí ve svém běžném repertoáru, když se jim zamane někoho urazit či pomluvit.
Může to být projevem i jejich zaostalosti. Zejména ti, co si v tom libují, si neuvědomují, že právě tato zvířata člověk nejvíce k životu potřebuje, provází nás celou historií a měli bychom jim být vděční za to, že jsme neumřeli hlady. Mnohá jsou tady na planetě déle než my. Stala se lidstvu také pomocníky v pokroku.
Například koně pomáhali zdolat vzdáleností, v boji, jako tažná síla při převážení nákladů a v současnosti se na ně rádi podíváme na dostizích. Sekýrovat někoho slovem, že to zkonil, mi proto přijde nevhodné, neboť kůň je poslušný a chytrý. Když si s něčím nevíme rady, necháváme to radši jemu.
A co třeba čuňata. Dávají přece maso, kůži a jsou využívaná ve farmacii pro výrobu léků. Podobně i kráva, častá nadávka ženského rodu; stačila jedna, aby přežila početná rodina. Dávala lidem nejcennější součást výživy - mléko, a zapřažena do povozu či pluhu vykonávala tu nejtěžší práci.
Nehodí se proto znevažovat pojmenování těchto hospodářských a člověku prospěšných zvířat k lidským nadávkám a pomluvám. Zaslouží si naší úctu.
Hezký den bez nadávek, vážení Jihočeši.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
