Jan Vaněček: Lipenský vodník
Toho dne lilo na Lipně jako z konve a všude bylo pusto prázdno. Jediný, kdo vyrazil na špacír, byl vodník Čvachtal. Nebavilo ho čvachtat se jen ve vltavské vodě, chtěl okusit dešťovou.
Známe se spolu z doby, kdy v Krumlově hastrmanoval u mlejna na potoce. Blbnul tam s vodním kolem, tak ho vyhnali na Lipno, kde žádný mlejn není.
Dali jsme se do řeči. Pravil posmutněle, že utopenců ubylo, protože se tu usídlila vodní záchranka. Aby se nenudil, nahání rybářům na udici ryby. Dají mu za to na pivo.
Zamíří pak do hospůdky zavodnit se dvanáctkou a poptat štamgastů, co je nového na suchu. Než odejde, vytře vodu, co mu vytekla ze šosu na podlahu.
Postěžoval si, že když zavítal na maškarní bál, musel zaplatit vstupné. Maškaru převlečenou za vodníka tam však pustili zadarmo.
Ještě mi vyprávěl, jak jednou v noci potkal v mlází Marťana. Chvíli na sebe koukali. Pak se ho mimozemšťan zeptal, kdo tady na Zemi vlastně vládne? Jestli lidi, psi nebo auta, a zda tu není třeba bezvládí?
A co je on, člověk? Když mu Čvachtal řekl, že původně byl andělem, ale spadl z nebe do vody a stal se vodníkem, byl z toho ten Marťan štajf.
Na Marsu prý vodníka nemají, ale zájem by o něj měli. Čvachtal se na chvíli zamyslel a pravil: „Bral bych to, ale jen kdyby tam byl mlejn a fešná mlynářova dcera.“
Zdravím tímto lipenského vodníka.
Související
-
Jan Vaněček: Klára a koš
Když jsem Kláru po delší době potkal, poradila mi, abych si nalistoval v počítači jednu internetovou adresu, prý se pobavím a získám náměty pro rozhlasové sloupky.
-
-
Jan Vaněček: Vánoce s Petrem Vokem
Přenesme se o 428 let nazpět, do roku 1592, abychom alespoň symbolicky strávili Vánoce na krumlovském zámku s Petrem Vokem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
