Jihočeské hranice po roce 1918: vznik Českých Velenic i rozdělení Vitorazska
Víte, co je a kde v jižních Čechách najdete Trigon? Netradiční rozhlednu u Děbolína na Jindřichohradecku představí první zastávka pořadu Vltavín. Následovat bude další díl seriálu o historii jihočeských hranic – tentokrát o vzniku Českých Velenic a rozdělení Vitorazska.
Od roku 1918 vzniklo v jižních Čechách jen minimum nových měst a obcí. Mezi výjimky patří Holečkov, založený v roce 1925, a České Velenice, které se začaly formovat po roce 1918 a městem se staly v roce 1922. Na rozdíl od Holečkova ale nevyrostly úplně „na zelené louce“ – navázaly na starší osídlení v zázemí rozděleného Gmündu.
Právě o Českých Velenicích a území Vitorazska bude řeč v dalším pokračování seriálu o jihočeských státních hranicích.
Na historickém území Vitorazska, které přibližně odpovídalo tehdejšímu dolnorakouskému okresu Gmünd o rozloze 966 kilometrů čtverečních, žilo podle sčítání lidu v roce 1900 více než 63 tisíc obyvatel. K německé řeči se hlásilo 59 161 lidí, českou uvedlo 4 119 obyvatel.
Takzvané Západní Vitorazsko o rozloze 113 kilometrů čtverečních připadlo Československu 31. července 1920 na základě Saint-Germainské smlouvy podepsané už v září 1919. Zbylá část historického Vitorazska zůstala Rakousku a do značné míry odpovídá dnešnímu okresu Gmünd.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
