Věra Hlaváčková: Poprvé na manikúře
Možná se budete divit, ale byla jsem ve svém pokročilém věku poprvé na manikúře a pedikúře. Dlouho jsem slyšela: Jé, tys ještě nebyla??? Je to úžasné! A tak jsem se odhodlala a vyrazila jsem na nehtové dobrodružství.
Nebylo snadné se někam objednat, protože všude bylo plno, a tak jsem pochopila, že je načase se nechat hýčkat, neb to dělají všichni.
Když jsem vstoupila do salonu, zarazilo mě, že jsou tam úplně mladičké dívky. Myslela jsem si, že problémy se zarůstajícími nehty a ztvrdlou kůží na patách mají hlavně starší lidé. Asi to tak je, ale na manikúru chodí především dámy opravovat si své umělé nehty, dlouho si vybírat laky a způsob jak se budou nanášet.
Byla jsem překvapena, kolik času a peněz jsou ochotny do svých rukou investovat, přestože jsou pak často těžko použitelné. Myslím ty ruce.
Chlapec, co mě dostal na starost, se díval velmi pohoršeně na moje krátké neupravené nehty na rukou a o nehtech na nohou prohlásil, že si je špatně stříhám. Od té chvíle jsem si to moc neužívala. Ostříhal mi nehty na nohou na rovno, což se mi nelíbí, a když zjistil, že na rukou chci jen obyčejnou manikúru bez prodloužení, tvářil se znuděně a aspoň mi nehty natřel bezbarvým lakem. Teda myslela jsem si to. Ale lak to nebyl, protože nešel odlakovat. Ani lihem, acetonem, odbarvovačem...ničím. Zřejmě to byl nějaký druh gelu. Několik týdnů jsem musela čekat, než mi nehty s tím gelem odrostly.
A tak to pro mě byla první a zároveň poslední návštěva podobného salonu. Budu si své nehty stříhat opět sama.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
