Ivan Mls: Světový den televize
Život nám zpestřuje, popřípadě taky otravuje, už více než devět desítek let. Od prvních nesmělých pokusů s elektromechanickým přenosem obrazu v zoufalém třicetiřádkovém rozlišení na malém stínítku, se vyvinula až k dnešním vymyšlenostem zvaným čtyři ká, há bé bé té vé, kjů led, smart té vé a já nevím jak ještě.
Jasně, mluvím o televizi, která má právě dnes svůj mezinárodní, nebo, chcete-li, světový den. Vyhlásila ho OSN v roce 1996 na počest vynálezce prvního televizoru, Skota Johna Logieho Bairda, který v roce 1926 v Londýně poprvé veřejně předvedl přenos živého obrazu.
Od skromných počátků se televize vyvinula do dnešní podoby téměř multifunkčního zařízení, někde téměř člena rodiny; často slouží jako hlavní a nezpochybnitelný zdroj informací, jako nevyčerpatelný zdroj zábavy i poučení, jako náhradní chůva pro děti, jako nejlevnější cestovní kancelář, s níž se z pohodlí gauče podíváme i do nejodlehlejších končin světa.
Máme k ní velmi schizofrenní vztah – na straně jedné ji milujeme a nedokázali bychom se bez ní obejít, na straně druhé ji nenávidíme, zvedná se nám krevní tlak a kypí v nás žluč z toho, co nám dokola a dokola servíruje.
Dokáže nám nekompromisně organizovat čas, když nás nutí den co den v tutéž hodinu a minutu zasednout k dalšímu dílu nekonečného seriálu, vědomostní soutěže či k pravidelné porci zpravodajských informací, bere nám zasloužený spánek, když až v ty nejnemožnější pozdně večerní časy nabízí skutečně kvalitní a hodnotnou filmovou podívanou, bez níž bychom intelektuálně zakrněli.
S neobyčejnou chutí ji, respektive její programovou skladbu pomlouváme, kritizujeme, odsuzujeme, popřípadě alespoň šťavnatě komentujeme, protože sami nejlíp víme, co, jak, s kým a bez koho by měla vysílat.
Ale na druhou stranu – televize má jednu úžasnou věc: Červený čudlík na dálkovém ovládání, kterým se dá vypnout a člověk může jít dělat něco užitečného.
Související
-
Ivan Mls: Řidiči a kolaři
Jsem cyklista a řidič. Jako většina lidí. A tak, jako většina řidičů, jsem si ťukal na čelo, když jsem se seznámil s novou zákonnou úpravou, jak mají auta objíždět kolaře.
-
Ivan Mls: Světový den spoření
Jedno staré české přísloví říká, že kdo šetří, má za tři. Je to pochopitelně jen taková průpovídka, koncentrace lidové moudrosti nabyté na základě generační zkušenosti.
-
Ivan Mls: Zapomínání
Myslím, že už jste to někdy sami také zažili. Vypravili jste se z domova, už jste byli někde na ulici, a najednou vám bleskla hlavou myšlenka: Zamknul já jsem vůbec byt?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
