Ivan Mls: Světový den bez tabáku
Je tomu už šest let, co můžeme bez obav chodit do hospod a restaurací. Abych byl úplně přesný, bez obav z toho, že po návratu domů budeme muset naházet veškeré šatstvo do pračky a sami skočit pod sprchu, abychom se zbavili pocitu vyuzenosti a odéru cigaretového kouře.
Právě tak dlouho totiž už u nás platí zákon omezující kouření, mimo jiné, i ve vnitřních prostorách stravovacích služeb.
Docela dobře si vzpomínám, jak před zavedením novinky bili příznivci tabákového dýmu na poplach a varovali před krachy hospod – vypadalo to, že pivo si bez cigárka nikdo nedá, kafíčko jakbysmet a hospody s nezadýmeným vzduchem budou zívat prázdnotou.
Čas ukázal, že šlo o falešná proroctví. Když člověk vpodvečer kráčí městem, v hospodách je živo, jen ti nejzarytější konzumenti nikotinu si čas od času vyběhnou ven, aby dali cigárko. Vlastně tak prospívají svému zdraví – nezdravé dlouhé sezení kombinují s pohybem a pobytem na čerstvém vzduchu, což zvlášť v zimě může mít i jistý otužovací efekt.
Ale samozřejmě všechno má své mouchy – a zákonodárci ve svatém tažení proti kuřákům tehdy před lety jaksi pozapomněli, že v našich zeměpisných šířkách existuje i teplé roční období, v jehož průběhu hospodští a restauratéři zvyšují atraktivitu svých podniků instalací předzahrádek.
Na ty zákon pozapomněl, takže tam se může vesele hulit stále, pokud majitel sám nerozhodne jinak. Člověk nekuřácký je tím pádem zase v nevýhodě, respektive musí se před vstupem na předzahrádku převtělit do role zálesáka číhajícího na svou kořist a bedlivě rekognoskovat, odkud a kam v dané lokalitě vane vítr.
Může to sice působit trochu komicky, pokud s nasliněným prstem obcházíte před stravovací provozovnou, nicméně je to zaručený způsob, jak najít volný stůl v sektoru předzahrádky, kam lokální proudění vzduchu tabákový dým nezanáší. Řečeno námořnickou mluvou, je to vždycky proti větru od dýmajících subjektů.
Určitě tuhle metodu dobře znáte – a pokud ne, pak tenhle sloupek berte jako nezištnou radu, jak si za slunného dne na předzahrádce vychutnat svou svíčkovou, řízek, či vepřo knedlo zelo bez kouřového aroma.
Související
-
Ivan Mls: Rozhlasové narozeniny
Má odpracováno už sto let, ale do penze se rozhodně nechystá. To by byl titulek pro nějaký bulvární plátek, co říkáte? Nebo tenhle: Ani v 78 letech nemyslí na odpočinek.
-
Ivan Mls: Velikonoční pondělí
Neprobudili jste se náhodou dneska ráno s hrůzou? Teď oslovuji hlavně mužskou část posluchačstva. Ptáte se proč? Třeba proto, že jste zjistili, že je Velikonoční pondělí.
-
Ivan Mls: Petky
Maličko lituji, že nebydlím v nějakém velkoměstě. Třeba v Praze, Brně, Olomouci či Plzni. Ne, že bych měl něco proti Budějovicím, ale těmito městy momentálně kráčí pokrok.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka