Hořické pašije byly několikrát zakázané a tradice málem zanikla, teď ale díky nadšencům žije

21. září 2019

„Naše scéna je uspořádaná tak, že nepoužíváme žádné mikrofony. Výjimečně děti, které hrají syna nebo dceru pastýře, mohou dostat mikroport,“ vysvětluje nadšený herec a člen Společnosti pro zachování Hořických pašijových her Miroslav Kutlák, jak se hraje v hořickém amfiteátru.

Tradice pašijových her v Evropě sahá až do 13. století, nicméně první písemná zmínka o těch, které se hrály v Hořicích na Šumavě, pochází až z roku 1816. „To je normální, první písemné zmínky o pašijích jsou po celé Evropě o mnoho pozdější než samotné hry,“ tvrdí Miroslav Kutlák.

Tradice hořických pašijových her měla několikrát namále. Hry se nesměly hrát za války, stejně tak v období mezi lety 1948 a 1989.

Čtěte také

„My jsme ale měli to štěstí, že v dobách komunismu působil u nás kronikář pan Václav Šimeček, který schraňoval všechny rekvizity a materiály spjaté s hořickými pašijemi v bočním skladu místního muzea,“ komentuje Miroslav Kutlák.

„A první svobodně zvolený starosta Hořic po roce 1989 Miroslav Čunát se pak pro hořické hry tak nadchnul, že zaktivoval všechny lidi v obci a  tradice her se obnovila,“ dodává.

Nejen o Hořických pašijových hrách, ale především o nich mluví Miroslav Kutlák společně s místopředsedkyní Společnosti pro zachování Hořických pašijových Vladimírou Dvořákovou v pořadu Jihočeši.

autor: Filip Černý
Spustit audio

Související