Hana Hosnedlová: Kuličky
K prvním jarním zábavám patřívalo v době mého dětství hraní kuliček. Stačilo někde na rovině udělat podpatkem boty důlek, zachrastit látkovým pytlíkem s kuličkami a už se odehrávaly velké kuličkové souboje.
Kuličky bývaly většinou hliněné, různobarevně natřené a pytlík s kuličkami stával pouhou korunu. Daleko cennější byly pak skleněnky – průhledné kuličky s krásnými barevnými útvary uvnitř. I ve hře měly hodnotu několika hliněnek.
Kuličkovými borci bývaly ale takzvané bugary. Tedy těžké větší či menší kovové kuličky, které měly větší šanci sklouznout do důlku na první pokus nebo odrazit soupeřovu hliněnku stranou. Byly z ložisek, koupit se nedaly, ale výměnným obchodem se dostaly do sáčků i těch s nejmenším kuličkovým jměním.
Pozdější roky pak povýšily hru v kuličky na zábavu dospělých a i v současnosti se objevují na nejrůznějších plakátcích a pozvánkách oznámení o kuličkových turnajích či kuličkiádách.
Nevěřili byste, jak opravdově se dokážou dospělí hráči do souboje vžít a s jakou vehemencí a soutěživostí cvrnkají ohnutým ukazovákem své favorizované kuličky do důlku. Pozadu nezůstávají ani přihlížející a fandové okolo, jako by šlo nejméně o mezinárodní mistrovství v hokeji.
Nedávno jsem při úklidu ve sklepě narazila na ušmudlaný plátěný pytlík a zvědavě nahlédla dovnitř. Byl v něm jen prach a kousky tvrdé hlíny. Kuličky se rozpadly tak jako někdejší dětské sny...
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
