Karel Klostermann: Červené srdce. Příběh o jedné nenaplněné lásce a síle odpuštění
Ač dobře rostlá, byla mladá Anežka poněkud prostinkého ducha. I ona ale toužila po lásce. Tajně milovala Adama, dobráka od kosti, který ač také mladý a navíc celkem slušně zajištěný žádnou známost neměl. Jenže všechno nakonec skončilo úplně jinak než láskou na celý život…
Příběh ze staré Šumavy o jedné nenaplněné lásce a síle odpuštění napsal Karel Klostermann.
Rozhlasovou podobu dostala povídka Červené srdce v roce 1993. Tehdy ji ve studiu v Českých Budějovicích načetl herec Jihočeského divadla Petr Šporcl.
Karel Klostermann
Karel Klostermann se narodil v roce 1848 v rakouském Haagu. Jeho otcem byl šumavský Němec, matkou Němka z rodu šumavských sklářů. Mateřštinou jejich nejstaršího syna byla tedy němčina.
Německy psané povídky začal Klostermann publikovat v roce 1885 v pražském časopise Politik. O pět let později vyšla jeho první a vlastně jediná německy psaná kniha Böhmerwaldskizzen. Očekávaný úspěch se nedostavil, líčení krás Šumavy a jejích obyvatel německé čtenáře nenadchlo.
To české publikum bylo vstřícnější a nabádalo autora, aby psal v jejich jazyce. Klostermann byl jazykově dobře vybaven, psát česky pro něj nebyl problém. První česky psanou publikovanou povídkou je text Rychtářův syn.
V roce 1891 vychází na pokračování v časopise Osvěta jeho první román Ze světa lesních samot. Knižně vyšel v roce 1894. Klostermann píšící teprve pár let česky za něj získal výroční cenu České akademie. Stejně jako za svůj další román Za štěstím.
Jako učitel na německé reálce v Plzni byl Klostermann za svou českou literární činnost a české vlastenecké smýšlení napadán. V roce 1896 dostal kvůli udání proněmeckých kolegů za román Za štěstím dokonce ostrou úřední důtku s pohrůžkou přeložení na jinou školu.
Karel Klostermann zemřel v roce 1923 v jihočeské Štěkni. Pochován je na plzeňském Ústředním hřbitově nedaleko kaple sv. Václava.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
