Eliška Novotná: Obyčejná zdvořilost

3. listopad 2022

Jsem zdvořilá, považuji to za samozřejmé a jiná už nebudu. Pozdravím, požádám, poprosím, poděkuji, vyhnu se, necivím a tak. Zdá se mi však, že nás těch zdvořilých ubývá.

Tak třeba sedím na dvojsedadle u okénka, chystám se vystupovat a automaticky požádám o možnost projít: „Dovolíte, prosím?“ A ten někdo uhne, aniž by cokoliv řekl.

Sedím-li u uličky já, téměř nikdy mě ten či ta při vystupování o dovolení projít nepožádá, prostě se kolem mě nějak „procpe“.

Zcela běžné je cpát se beze slova do obchodu a nedat přednost vycházejícím, ačkoliv toto pravidlo má svůj velice praktický důvod – vejít do uvolněného místa.

A úplně nejvíc miluji situace, kdy v uličce supermarketu ohleduplně počkám s vozíkem, aby mohl někdo projít, nebo se mu i uhnu, a on (ano, nejčastěji on) se procpe beze slova i pohledu na mne.

Ta tsunami nezdvořilosti mne děsí, radost mi však dělá to, že je podle mé zkušenosti takové jednání typické pro starší a nejstarší generace. A tak zatímco oni se naštvaně ve svém JÁ, JÁ, JÁ mračí, my mladší věkem či duchem s úsměvem víme své.

autor: Eliška Novotná | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Související

  • Eliška Novotná: Nebezpečí

    Když se nám splaší srdce a buší jako o závod, je to nebezpečné a může nám jít o život. Když se mu ale hodně nechce a ploužíme se únavou, jsme na tom stejně špatně.

  • Eliška Novotná: Neutrácej

    Reklamy nesleduji, a když na ně nechtěně narazím, většinou je nechápu. Ty, co na mne vyskakují na internetu a ztěžují mně čtení, odstraňuji, aniž bych si všimla, oč jde.

  • Eliška Novotná: Chleba s řízkem

    Myslela jsem, že už se to nedělá, ale prý se pořád na výlet smaží řízky. Dříve to bylo běžné – jen se sedlo do vlaku cestou na hory, dovolenou nebo výlet, už to zavonělo.

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.