Zoologické zahrady nedokáží spasit všechna ohrožená zvířata, říká ředitel pražské zoo Miroslav Bobek
Přírodovědec a manažer Miroslav Bobek je od roku 2010 ředitelem zoologické zahrady v Praze. Dlouhou dobu také pracoval v Českém rozhlase a proslavil se hlavně projektem Odhalení, který formou reality show sledoval život goril v zoo. O zvířatech a své práci mluvil na besedě na nádvoří hradu Rožmberk, kterou zaznamenal Český rozhlas České Budějovice.
S moderátorem Lubošem Voráčkem probíral mimo jiné poslání zoologických zahrad. „Zoologické zahrady vznikly z menažerií, které provozovali panovníci nebo vysocí šlechtici, a tam nešlo o nic jiného než ukázat svou moc prostřednicím zvířat jako lvi, sloni, tygři a podobně. Pro návštěvníky, obyčejné lidi to kromě toho mocenského efektu přinášelo zábavu a rozptýlení,“ připomíná Miroslav Bobek.
Tato funkce zoologickým zahradám podle něj v jistém smyslu zůstala. „Lidé by si tam prostě měli odpočinout, cítit se dobře, ale postupně začaly přibývat další funkce. Zoo pomáhají dozvědět se víc o zvířatech, vzdělávají, ale úkolem číslo jedna pro špičkové zahrady je v dnešní době pochopitelně ochrana biodiverzity, záchrana ohrožených druhů,“ říká.
Zoologické zahrady se někdy přirovnávají k Noemovým archám, ale to Miroslav Bobek nerad slyší. „Není to totiž úplně pravda. Stejně jako nemůžeme věřit tomu, že Noe postavil archu, na kterou dal od každého druhu zvířat po páru, je nesmysl myslet si, že zoologické zahrady mohou spasit všechna ohrožená zvířata. Těch už je tolik, že je zoo prostě ani nemají, a i kdyby je měly, tak je nikdy nebudou mít v dostatečném počtu, aby ty populace byly životaschopné, aby to fungovalo,“ vysvětluje.
Čtěte také
Sice například koně Převalského se podařilo v lidské péči zachránit a vrátit do přírody, ale podle Miroslava Bobka je daleko efektivnější zvířata chránit ještě před vyhubením v jejich přirozeném prostředí a nemuset je tam navracet.
„Ve chvíli, kdy chráníme třeba gorily v Kamerunu, tak vlastně už nechráníme jenom gorily před pytláctvím a kácením pralesa, ale chráníme mnoho dalších organismů, dalších druhů zvířat, rostlin a tak dále. To jsou projekty s podstatně menšími náklady, jejichž efekt je sice méně viditelný, ale reálně větší, než když nějaké zvíře chováte v zoo a pak ho vracíte do přírody. A to už vůbec nemluvím o tom, že když se prales vykácí, tak prostě do plantáže palmy olejné gorilu nevrátíte. Když se to tam zničí, je prostě konec,“ popisuje.
Celý rozhovor s ředitelem pražské zoo Miroslavem Bobkem, který vznikl pro cyklus S hostem na Rožmberku za mediální podpory Českého rozhlasu České Budějovice, si poslechněte online.
Související
-
Znáte hlenky? Ani zvíře, ani houba, ani rostlina, plazí se přírodou a inspirovaly horor, líčí biolog
Experimentální biolog Jiří Kubásek zkoumá na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity mimo jiné hlenky. O těch se uvádí, že stojí na rozhraní rostlinné a živočišné říše.
-
Bažina? Močál? Ne, mokřad! Zapomenuté obrozenecké slovo vrátil do češtiny biolog Jan Květ
Biolog a ekolog mokřadů Jan Květ se vždycky staral o prospívání a využití vlhkých ploch v krajině. Za dlouhodobý přínos oboru nedávno dostal cenu od nadace Partnerství.
-
Africké slonice už se rodí bez klů, chrání se tak před lovci. Evoluce je hodně rychlá, říká biolog
Jak se udržuje rozmanitost v přírodě? Na jakých principech funguje společná existence organismů? Na hledání odpovědí získal vědec Jan Hrček prestižní evropský grant.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.