Bažina? Močál? Ne, mokřad! Zapomenuté obrozenecké slovo vrátil do češtiny biolog Jan Květ
Ten, který do českého slovníku vrátil obrozenecké slovo „mokřad“, biolog a ekolog Jan Květ, se o prospívání a využití vlhkých ploch v krajině vždycky staral. Za dlouhodobý přínos oboru nedávno dostal cenu od nadace Partnerství.
Proč vůbec hledal nový pojem? „My jsme prostě potřebovali najít ekvivalent pro anglické slovo wetland. A šlo o to, aby nenesl pejorativní přídech, což u nás běžné termíny jako bažina a močál mají. Lidé si je stále spojují s tím, že něco takového je třeba odvodnit, že se tam nic pořádného nerodí, jsou tam komáři, případně malárie a tak dále. A tak jsme hledali neutrální výraz,“ vysvětluje Jan Květ.
Přírodovědec tedy sáhl do slovenštiny. „Tam je slovo mokraď běžný termín. Jen jsem ho počeštil, nad er jsem umístil háček a ze ženského podstatného jména jsem udělal mužské. Nic netuše. Naštěstí paní doktorka Anna Černá z Ústavu pro jazyk český Akademie věd byla pečlivá a zjistila, co jsem si já ke své hanbě nezjistil, že slovo mokřad má už ve svém slovníku z roku 1836 Josef Jungmann,“ usmívá se.
Čtěte také
Znovuobnovené slovo se tak ujalo, že dnes by nás už ani nenapadlo, že bylo po dlouhá léta zapomenuté. „Jeden čas mu konkurovalo slovo mokřiny, ale pak se opravdu ujaly mokřady. A dneska jsou v zákonech, ve vyhláškách, v literatuře,“ komentuje Jan Květ.
Než jeho vědecká kolegyně objevila heslo v obrozeneckém slovníku, měl biolog přednášku v Učené společnosti České republiky o tom, co dělá. „A také jsem se o slovu mokřad zmínil. Byli tam dva jazykovědci. Jeden mě začal peskovat, že jsem to slovo vytvořil chybně, že je vytvořeno neorganicky, že to není produktivní koncovka a tak dále. Načež vstal druhý jazykovědec a říkal, že se mu to zdá být naprosto v pořádku a že se mu to slovo líbí,“ vzpomíná Jan Květ. No, a potom učené pány rozsoudil Jungmann...
Jan Květ za svou vědeckou práci obdržel řadu ocenění, sám si podle svých slov velmi váží těch jihočeských – od čestného doktorátu Jihočeské univerzity z roku 2013, přes Cenu města Třeboně a Medaili statutárního města České Budějovice z roku 2023 až k Pamětní medaili Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity z roku 2001.
Celý rozhovor s biologem Janem Květem si poslechněte online.
Související
-
Rašeliniště na Třeboňsku jsou velmi specifická, ta nejstarší až deset metrů hluboká, líčí botanik
Jako o zachované renesanční krajině se mluví o Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko. Na utváření jejího rázu měl kromě tektonických vlivů rozhodující podíl člověk.
-
Znáte hlenky? Ani zvíře, ani houba, ani rostlina, plazí se přírodou a inspirovaly horor, líčí biolog
Experimentální biolog Jiří Kubásek zkoumá na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity mimo jiné hlenky. O těch se uvádí, že stojí na rozhraní rostlinné a živočišné říše.
-
Nechte v trávníku vykvést květiny, nabídnete nektar motýlům a zázemí včelám samotářkám, prosí ekolog
Nechte trávníky kvést, radí odborník Jiří Řehounek. Nejen pro jejich krásu, vůni, schopnost zadržovat vlhkost a čistit vzduch, ale i pro cvrkot, který s nimi souvisí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
