Rašeliniště na Třeboňsku jsou velmi specifická, ta nejstarší až deset metrů hluboká, líčí botanik
Jako o zachované renesanční krajině se mluví o Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko. Jak uvádí vedoucí správy a botanik Ladislav Rektoris, na utváření jejího rázu měl kromě tektonických vlivů rozhodující podíl člověk. Zušlechtěním nehostinných mokřin vznikla lokalita plná rybníků a stromy lemovaných hrází, protkaná cestami a cestičkami a osídlená lidmi.
Z přírodovědeckého hlediska je Třeboňsko cenné právě tím, co tu po době bažin zbylo. „Zdejší rašeliniště jsou velmi specifická. Veřejnost zná rašeliniště horská ze svých návštěv v Krkonoších, Krušných horách nebo na Šumavě, ale třeboňská rašeliniště nevznikla tím, že by tu byl nadbytek srážek, nýbrž v místech tektonických zlomů a pramenných vývěrů,“ vysvětluje Ladislav Rektoris.
V takových místech docházelo podle něj k obohacování propadlého půdního povrchu minerální vodou, která vyvěrala zespodu. „Tak se vytvářela nejdříve slatiniště, která byla na živiny bohatší, a potom tam hromaděním organického materiálu začala vznikat rašeliniště, která postupně přirůstala,“ popisuje.
Nejstarší a největší rašeliniště, například národní přírodní rezervace Červené blato, mají mocnost rašeliny zhruba devět, deset metrů.
Čtěte také
Třeboňské lázně jsou slavné právě jako slatinné a rašelinné. Vedoucí Správy CHKO Třeboňsko Ladislav Rektoris upřesňuje, že spor o těžbu jeho úřad s vedením lázní nevede. „Rašeliniště, která jsou chráněna ze zákona jako přírodní a národní přírodní rezervace, nejsou pro těžbu uvolněná. Slatina pro účely lázeňského provozu se dobývá v jiných místech, většinou pod rašelinnými bory v blízkosti Třeboně. Ty nepožívají status speciální ochrany. Žádný střet mezi těžebním průmyslem a námi není,“ říká.
Rašelina se navíc dá po využití v lázních velmi dobře recyklovat. „Rozemletá hmota, zbavená dřevních částeček, které by člověka mohly poškrábat, je pak vracena na plochy, odkud byla vytěžena. A pokud se zpětně zaplaví, nedochází k jejímu rozkládání a živiny se neuvolní. Díky tomu může rašelina znovu začít přirůstat. A díky specifickým mechorostům, které na ní rostou, jako třeba rašeliníky, může rašelina regenerovat,“ líčí.
Celý rozhovor s Ladislavem Rektorisem, vedoucím Správy CHKO Třeboňsko, si poslechněte online.
Související
-
Šumava je unikátní, zakonzervovaná krajina. Zvlášť turistům ze Západu připomíná ztracené časy
V roce 1963 vznikla na základě výnosu tehdejšího ministerstva kultury Chráněná krajinná oblast Šumava. V roce 1991 pak vláda uvnitř oblasti navíc vyhlásila národní park.
-
Ochránci přírody obnovují rašeliniště. Výsledek ale bude vidět až za deset tisíc let
Jihočeský kraj jmenoval třináct nových přírodních památek. Status ochrany v žádné kategorii dosud neměly čtyři: Mnišský rybník, rybník Osika, rybník Růže a Vosecký rybník.
-
V Blanském lese byl nejspíš každý, i když to možná ani neví, připomínají správci chráněné oblasti
„Blanský les − malebná podhorská krajina s bohatstvím cenných smíšených lesů a rozkvetlých luk, domov nebývalého množství vzácných druhů rostlin i živočichů.”
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
