Šumava je unikátní, od jisté doby zakonzervovaná krajina. Zvlášť turistům ze Západu připomíná ztracené časy

Národní park je celosvětově nejvyšší kategorií ochrany přírody. Zahrnuje území, která jsou člověkem nejméně ovlivněná. Lidé tam chodí pouze jako pozorovatelé a návštěvníci, snaží se nezasahovat.

Josef Štemberk|foto:Judita Šímová, Český rozhlas

Cílem chráněné krajinné oblasti je ochrana zachované krajiny jako takové. Podle Josefa Štemberka ze Správy Národního parku Šumava jde o harmonickou krajinu utvářenou lesy, loukami a také stopami po člověku a sídly.

„CHKO chrání celou krajinu, kterou vytvořil člověk s přírodou dohromady. Hlavním úkolem správců je chránit přírodní části, což na Šumavě jsou pralesy, horské smrčiny, horské louky, rašeliniště, ledovcová jezera,“ dodává.

Šumavu považuje za unikátní v českém i středoevropském a západoevropském měřítku. „Jde o zachovalou rurální krajinu. Má nízkou hustotu obyvatel a převažuje přírodní složka, od jisté doby je zakonzervovaná. Velmi často k nám jezdí turisté z Německa a vzdálenějšího Západu a obdivují Šumavu jako krajinu svého mládí, něco, co dříve bývalo u nich,“ popisuje.

Svou funkci měla Šumava už před staletími. Za dob Karla IV. byla chápána jako přirozená ochrana před vpády nepřátel. Všechny obchodní cesty, které vedly pomezním chvostem, měly svůj personál, který zajišťoval ochranu českého království.

Čtěte také

Díky jedné fotografii na Facebooku dostal unikátní možnost zachytit pralesy Šumavy

Potřebu ochránit samotnou přírodu si lidé začali uvědomovat před desítkami let. „První pokusy o ochranu Šumavy se datují ke konci rakousko-uherské monarchie, pak ještě intenzivněji před válkou. Nicméně to velmi rychle usnulo. Další intenzivní snahy se začaly objevovat po druhé světové válce, až se v roce 1963 podařilo vyhlásit tehdy největší chráněnou krajinnou oblast u nás. Vyšší status národního parku v té době nebyl povolen,“ vypráví Josef Štemberk.

Šumava každoročně přiláká tisíce turistů. Aby tento přírodní klenot zůstal zachován i pro další generace, je podle Josefa Štemberka nutné se na jeho území náležitě chovat. „Lidé by se tam měli chovat jako na návštěvě. Doma jsou tam živočichové a místní obyvatelé, kteří tam chtějí žít normálním životem,“ připomíná.

„Je potřeba respektovat značení v terénu, neopouštět trasy, nešlapat na citlivější území, nechovat se hlučně a všechno, co s sebou přineseme, zase odnést. Striktně zakázané je koupání v ledovcovém jezeře, za osvěžením opravdu vyražte na koupaliště, k rybníku nebo do bazénu,“ zdůrazňuje.

Celý rozhovor s Josefem Štemberkem ze Správy Národního parku Šumava si poslechněte online.