Šumava je unikátní, od jisté doby zakonzervovaná krajina. Zvlášť turistům ze Západu připomíná ztracené časy
V roce 1963 vznikla na základě výnosu tehdejšího ministerstva kultury Chráněná krajinná oblast Šumava. V roce 1991 pak vláda uvnitř oblasti navíc vyhlásila Národní park Šumava. Obě území jsou přístupná návštěvníkům, někde je však například možné se pohybovat jen po vyznačených trasách, jinde se omezuje vstup kvůli aktuálním potřebám zvířat.
Národní park je celosvětově nejvyšší kategorií ochrany přírody. Zahrnuje území, která jsou člověkem nejméně ovlivněná. Lidé tam chodí pouze jako pozorovatelé a návštěvníci, snaží se nezasahovat.
Cílem chráněné krajinné oblasti je ochrana zachované krajiny jako takové. Podle Josefa Štemberka ze Správy Národního parku Šumava jde o harmonickou krajinu utvářenou lesy, loukami a také stopami po člověku a sídly.
„CHKO chrání celou krajinu, kterou vytvořil člověk s přírodou dohromady. Hlavním úkolem správců je chránit přírodní části, což na Šumavě jsou pralesy, horské smrčiny, horské louky, rašeliniště, ledovcová jezera,“ dodává.
Šumavu považuje za unikátní v českém i středoevropském a západoevropském měřítku. „Jde o zachovalou rurální krajinu. Má nízkou hustotu obyvatel a převažuje přírodní složka, od jisté doby je zakonzervovaná. Velmi často k nám jezdí turisté z Německa a vzdálenějšího Západu a obdivují Šumavu jako krajinu svého mládí, něco, co dříve bývalo u nich,“ popisuje.
Svou funkci měla Šumava už před staletími. Za dob Karla IV. byla chápána jako přirozená ochrana před vpády nepřátel. Všechny obchodní cesty, které vedly pomezním chvostem, měly svůj personál, který zajišťoval ochranu českého království.
Čtěte také
Potřebu ochránit samotnou přírodu si lidé začali uvědomovat před desítkami let. „První pokusy o ochranu Šumavy se datují ke konci rakousko-uherské monarchie, pak ještě intenzivněji před válkou. Nicméně to velmi rychle usnulo. Další intenzivní snahy se začaly objevovat po druhé světové válce, až se v roce 1963 podařilo vyhlásit tehdy největší chráněnou krajinnou oblast u nás. Vyšší status národního parku v té době nebyl povolen,“ vypráví Josef Štemberk.
Šumava každoročně přiláká tisíce turistů. Aby tento přírodní klenot zůstal zachován i pro další generace, je podle Josefa Štemberka nutné se na jeho území náležitě chovat. „Lidé by se tam měli chovat jako na návštěvě. Doma jsou tam živočichové a místní obyvatelé, kteří tam chtějí žít normálním životem,“ připomíná.
„Je potřeba respektovat značení v terénu, neopouštět trasy, nešlapat na citlivější území, nechovat se hlučně a všechno, co s sebou přineseme, zase odnést. Striktně zakázané je koupání v ledovcovém jezeře, za osvěžením opravdu vyražte na koupaliště, k rybníku nebo do bazénu,“ zdůrazňuje.
Celý rozhovor s Josefem Štemberkem ze Správy Národního parku Šumava si poslechněte online.
Související
-
Na začátku chtěl jen ukazovat krásy přírody. Projekt We Love Šumava dnes ale také pomáhá místním
Richard Brož ze Železné Rudy jezdil za prací do sousedního Německa a druhou polovinu dne trávil fotografováním Šumavy. Dnes už se projektu We Love Šumava věnuje naplno.
-
Vltava je cenná i tím, co je kolem ní, všímá si Václav Cílek, vědec, který dává věci do souvislostí
Víte, že Vltava kdysi tekla na druhou stranu? Podle geologů se tok původně sklápěl k Dunaji. To ale mluvíme o historii velmi vzdálené. Řece je totiž asi 20 milionů let.
-
Hledáte hory pro samotáře? Objevte Novohradky, krajinu s otiskem historie
Pečovat o Novohradské hory jako o originální, neopakovatelnou část jižních Čech chtějí členové nového spolku. Krajina je poměrně málo zalidněná a uchovává si svůj ráz.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka