Hledáte hory pro samotáře? Objevte Novohradky, krajinu s otiskem historie
Novohradské hory – jedinečná krajina. Pod tímto názvem se sejdou v Nových Hradech lidé, kteří budou debatovat o paměti této krajiny, její ochraně i udržitelném rozvoji. Konferenci do tamního zámku svolávají členové nového spolku Krajina Novohradska. Chtějí podpořit vzájemnost místních komunit, otevřít dialog, seznámit se s možnostmi i záměry. A společně tak pečovat o Novohradky jako o originální, neopakovatelnou část jižních Čech.
„Každá krajina je nějakým způsobem jedinečná, má určitý charakter, svoji tvář a náladu,“ říká Michaela Vlčková ze spolku Krajina Novohradska s tím, že někdy ani nejsme, zvlášť jako místní obyvatelé, schopni vyjádřit, čím je naše domovina zvláštní. „Pro Novohradsko je typická krajina s otiskem historie, je to krajina, která byla důmyslně komponovaná šlechtickými rody, nejprve Rožmberky, potom rodem Buqoyů,“ dodává.
Dalším charakteristickým rysem novohradské krajiny je to, že byla ve vyšších partiích takzvaného Horního hvozdu kolonizována poměrně pozdě, až do poloviny 18. století tady nebylo prakticky žádné osídlení.
„A je to krajina, která je i dnes málo zalidněná. Nese si totiž osud vysídlenců z poloviny dvacátého století. A tak je krásná svojí přírodou, svojí malou lidnatostí, jsou tam velké oblasti, kde se můžete procházet, aniž byste někoho potkali. To máme rádi my místní, ale i ti lidé, kteří si sem našli cestu a vracejí se sem, právě z tohoto důvodu,“ popisuje Michaela Vlčková.
Oblast Novohradských hor je dosud i málo turisticky navštěvovaná. „Pro lidi, kteří mají rádi turistické atrakce a významné památky, pro ty Novohradsko není. Chybí tu i ucelenější infrastruktura v podobě ubytování a pohoštění,“ uvádí Michaela Vlčková, „ale o to spíš vynikne krása krajiny, která si uchovává svůj ráz.“
Čtěte také
Krajina Novohradska je neopakovatelná i přesto, že se v ní periodicky opakují roční období. „Je zajímavé chodit na stejná místa v různých ročních obdobích, kdy je vidíte pokaždé jinak, pokaždé v jiné náladě, v jiné podobě,“ zamýšlí se Michaela Vlčková.
Ji osobně zajímají místa zaniklých vesnic, a ta je podle ní ideální navštěvovat v době, kdy ještě neroste bujná vegetace. „To znamená v zimě a brzy na jaře, než vyrostou kopřivy a kdy tam ještě rozkvétají narcisy a kvetou ovocné stromy. To je doba, kdy je vidět, že tady něco bylo, že tady byla vesnice,“ vysvětluje.
V létě doporučuje Michaela Vlčková vyrazit do vyšších částí Novohradských hor: „To je zase příjemně ve zdejších hlubokých lesích. Jsou tam klauzury – nádrže, které byly zbudovány pro plavení dřeva a kde se dá koupat. Je v nich sice studená voda, ale je to určitě příjemné zpestření.“ Kdo má ale opravdu rád svůj klid, ten si má cestu k jezírkům najít mimo sezónu, to znamená na jaře a na podzim.
Celý rozhovor s Michaelou Vlčkovou ze spolku Krajina Novohradska si poslechněte online.
Související
-
Milan Koželuh zná Novohradské hory jako nikdo jiný, jednomu místu se ale vyhýbá
„Přišli jsme do Stříbrných Hutí přesně v den, kdy zezlátlo listí na stromech a začalo opadávat,“ vzpomíná Milan Koželuh na jedno podzimní odpoledne v Novohradských horách.
-
Českou Kanadou vede nová dálková pěší trasa. V osmi etapách na ní turisté ujdou 118 kilometrů
Zabalit batoh a osm dní se toulat Českou Kanadou – přesně to nabízí nová dálková pěší trasa vedoucí přírodním parkem. Z Jindřichova Hradce po ní dojdete až do Dačic.
-
Do zmizelé vesnice Hodonice v jihočeském příhraničí se vrací život
Bývala tu německá vesnice s velkými statky a chalupami, teď zůstaly v bývalých Hodonicích na Českokrumlovsku už jen torza. Vesnici se ale snaží oživit spolek Živé Hodonice.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka


Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.