Do zmizelé vesnice Hodonice v jihočeském příhraničí se vrací život

„Jádro vesnice tvořila náves, kde byl pramen vody s velikou studnou. Stojí tam dvě staré návesní lípy, mezi nimi býval kříž a hasičská zbrojnice. O toto místo pečujeme, snažíme se ho v létě kosit,“ popisuje  architektka Dita Měkotová.

Před devadesáti lety byly Hodonice prosperující soběstačnou vsí s převážně německými obyvateli. Ti museli po válce odejít, pak se ves začala dosidlovat, ale nakonec byla postupně opuštěna.

8 fotografií

V časech největšího rozkvětu tu podle Dity Měkotové stálo více než třicet velkých soběstačných statků, k nim patřily různé chalupy, chaloupky a vejminky. „Dohromady to bylo asi padesát domů. Dnes zůstaly jen ruiny, protože v 80. letech, kdy tu ještě posledních pár domů zůstávalo, přijely bagry a zničily poslední zbytky vsi,“ vypráví.

Se spolkem Živé Hodonice se nyní do bývalé vesnice snaží vracet život. Pořádá zde po celý rok několik akcí pro místní, ale i setkání s rodáky nebo jejich potomky.

Čtěte také

Museli vymést celý dům, pak jim ho zbořili. Po vesnicích u Temelína nezbylo skoro nic

Aktuálně tady turisté najdou venkovní výstavu historických fotografií, které jsou na cedulkách přímo na místech, kde dříve stály domy. „Přestože tenhle počin nemá žádnou reklamu, tak si lidé o té výstavě fotografií řeknou a posílají sem své příbuzné, přivedou děti, aby viděly, jak může bývalá vesnice vypadat,“ dodává Dita Měkotová.

Ta se svou rodinou navíc žije přímo u bývalé vesnice v novém slaměném soběstačném domě. „My máme vlastní energii, vlastní vodu, vlastní čištění odpadních vod. Dům je postavený převážně z přírodních materiálů, má dřevěnou konstrukci, výplň ze slámy a omítku z hlíny. Máme dvě děti, které učíme doma, což je vlastně v dnešní době docela výhodou, protože jsme tady vůbec nemuseli měnit životní styl kvůli koronaviru,“ říká.

Dita Měkotová také bývalou vesnicí Hodonice často provádí projíždějící turisty a vypráví jim zajímavosti a příběhy z historie.