V Blanském lese byl nejspíš každý, i když to možná ani neví, připomínají správci chráněné krajinné oblasti
„Blanský les − malebná podhorská krajina s bohatstvím cenných smíšených lesů a rozkvetlých luk, domov nebývalého množství vzácných druhů rostlin i živočichů. Území bohaté i na svou historii a lidové stavby. Kus země, jehož bohatství je ukryté v nenápadnosti.” Takto charakterizuje území, o které se stará, Správa Chráněné krajinné oblasti Blanský les při regionálním pracovišti Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky v Českých Budějovicích.
„Blanský les je takové našišato postavené vajíčko v mapě,“ vymezuje území botanička Tereza Rejnková, „všichni ho určitě známe, i kdybychom si mysleli, že jsme Blanský les ještě nenavštívili. Na vrcholu Kletě, na Dívčím kameni, v Holašovicích, na Kuklově, v klášteře ve Zlaté Koruně nebo v Českém Krumlově byla většina lidí.“
Podhorská krajina Blanského lesa je předhůřím Šumavy. „Geomorfologicky spadá území do jednotky šumavských předhůří a i charakter krajiny a následně vegetace je Šumavě z části podobný,“ doplňuje Tereza Rejnková.
Jmenovaná hora Kleť se známou rozhlednou a observatoří není jediným vrcholem Blanského lesa, jak připomíná zoolog Libor Weiter. „Když se rozhlédneme z Kletě, tak naproti, směrem přes Křemežskou kotlinu, vidíme významný vrchol Kluk. Na stejném hřebeni je potom vrchol Skalka a v severní části Blanského lesa jsou z těch nejvyšších kopců ještě Buglata, Bulový a Vysoká Běta,“ vyjmenovává.
Čtěte také
Území má i zajímavé útvary, jako jsou kaňon řeky Vltavy, skalní sruby nebo vápencové a hadcové výchozy. „Skalní sruby jsou minijeskyňky, které vznikají mrazovým zvětráváním. V Blanském lese hornina zvětrává typickým způsobem – v horizontální podobě. Vznikají jakési zářezy, žebříčky, které dalším zvětráváním můžou dát vzniknout pidijeskyňkám nebo srubům,“ vysvětluje Tereza Rejnková.
Výchoz je podle ní místo, kde hornina vychází na povrch. „Jakákoli skála, která čouhá ze země a není překryta zeminou, to je skalní výchoz. Většina masivu Blanského lesa je tvořena slídnatým granulitem, ale tam, kde z něho vystupují hadce nebo vápence, mluvíme o vápencových nebo hadcových výchozech. A tyto geologicky podmíněné útvary ovlivňují i složení vegetace, takže tam nacházíme jiné rostliny, než ve zbytku oblasti,“ dodává botanička.
A jaké flóře a fauně se na tom kterém podloží daří? Celý rozhovor s botaničkou Terezou Rejnkovou a zoologem Liborem Weiterem ze Správy Chráněné krajinné oblasti Blanský les si poslechněte online.
Související
-
Peklo! Dělník se lekl a utekl, ale díky jeho zapadlému kladivu byla brzy objevena Chýnovská jeskyně
330 schodů vede do Chýnovské jeskyně na Táborsku, která je nejdéle turisticky zpřístupněným krasem u nás. Objevena byla v roce 1863 díky události spojené s těžbou vápence.
-
Nejen Blaník. Až bude nejhůř, rytíři prý vyjedou i od Javorníku, říká autor knih o záhadách Šumavy
Tajemství, záhady, poklady hmotné i nehmotné povahy a také atmosféru a energii míst na Šumavě a v Pošumaví mapuje historik, spisovatel a kriminalista Jan Kaše.
-
Někteří dokonce odhodí hole a šplhají na rozhlednu. Šumavu mohou díky projektu poznávat i senioři
Josef Pecka píše knihy o Šumavě, fotí, kreslí trasy, ukazuje zajímavá místa. S národním parkem spolupracuje na turistických projektech Průvodci divočinou a Šumava dostupná.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
