Ženšen zlepšuje fyzickou i duševní kondici. V minulosti se k němu dostali jen panovníci
Ženšen patří mezi nejznámější exotické léčivé rostliny. Jeho název je fonetickým přepisem z čínštiny, ale čeština mu věnovala i krásné pojmenování všehoj, tedy rostlina, která hojí vše.
Má pověst byliny s mimořádnými a přitom univerzálními hojivými a podpůrnými vlastnostmi pro lidský organismus. V Asii dokonce existují instituce, které se věnují výhradně studiu léčivých vlastností ženšenu.
Ženšenů je celá řada, rostou na různých místech planety, ale v užším pojetí je nejznámější takzvaný ženšen pravý (panax ginseng). Jedná se o vytrvalou rostlinu nevelkého vzrůstu, která se na zimu zatahuje a na jaře vyrůstá nová lodyha z pupenů rašících na kořenové hlavě.
Právě kořen je pro nás nejzajímavější, proto se sbírá. Připomíná kořeny mrkve a při troše fantazie také tělo člověka, a tak se o ženšenu hovoří i jako o „kořenu člověka“ nebo „síle země v podobě člověka“.
Ženšeny rostou na svazích hor v Číně a severní Koreji, také ve východním Rusku a v USA. Komerčně nabízený ženšen pochází z rostlin pěstovaných na farmách. Má se za to, že pro lidské zdraví je nejlepší ženšen korejský. Jeho účinky na lidský organismus jsou velmi komplexní, studie prokázaly pozitivní vliv na oběhový systém, centrální nervovou soustavu, soustavu žláz s vnitřní sekrecí a imunitní systém.
Pomocník ve stresu, přírodní viagra
Ženšen je adaptogen. To znamená, že pomáhá člověku přizpůsobit se řadě zátěžových situací a pomáhá ve stresu. Výzkumy také poukázaly na to, že po užívání ženšenu se u mužů zlepšily sexuální funkce podobně jako při používání viagry.
Těchto účinků si všímali již staří Číňané a vitalita a odolnost, které ženšen propůjčoval, byly určeny výhradně pro panovníka. Místa, kde bylina rostla, byla vymezena a běžným vesničanům byl vstup přísně zakázán. Pokud lidé chtěli ženšen získat za účelem vlastního uzdravení nebo si díky němu obstarat živobytí, riskovali život.
Do Evropy ženšen poprvé přivezl Marco Polo, ale i zde byl dlouhou dobu vyhrazen pouze pro vyšší aristokracii.
Šťáva z řapíkatého celeru vyžene z těla škodliviny a zbaví chronických nemocí
Lékem a odpovědí na chronické potíže je odšťavněný řapíkatý celer. Kdybychom se snažili vyjmenovat všechny nemoci, které může pozitivně ovlivnit, pravděpodobně by nám nestačil jeden list papíru.
V současnosti ženšen pravý hraje významnou roli v lidové medicíně, zejména v Číně, Japonsku a Koreji. Je zmiňován jako bylina podporující pět vnitřních orgánů, tišící nervy, zklidňující mysl, zastavující křeče, vyhánějící zlé duchy, čistící zrak a zlepšující paměť.
Doporučuje se jako prostředek pro celkovou regeneraci organismu, pro zlepšení duševních a fyzických schopností, v případě slabosti, únavy, vyčerpání a ztráty koncentrace, na vyrovnání se se stresem a také pro rekonvalescenci.
Americký ženšen může být také užitečný při léčbě cukrovky. U diabetiků, kteří užívali tobolky se ženšenem před jídlem, se snížila glykemie o 20 procent. Stejně tak se snižuje glykemie u nediabetiků.
Při výběru ženšenových produktů je ale potřeba dbát na kvalitu, která může být velmi proměnlivá.
Související
-
Díky lékořici se zbavíte závislosti na kofeinu, je také silným spojencem v boji proti virům
Lékořice je vytrvalá rostlina vysoká až 1,5 metru, která pochází ze Středomoří. K nám ji v 16. století přivezli benediktini. Kolem Hustopeče, Bzence a Mikulova zplaněla.
-
Jalovec je proslavený účinkem na močové cesty, bojuje také proti bolestem kloubů i vráskám
Keř jalovce najdeme po celé Evropě, severní Asii, Severní Americe a severní Africe, až ve výšce 2500 metrů. Modročerné jalovčinky mají pryskyřičnou vůni a nahořklou chuť.
-
Biblická myrha pomáhá i dnes, využívá se v kosmetice a dokonce brzdí růst nádorů
Myrha je známá jako jeden z darů Tří králů Ježíškovi. V Bibli je o ní ale celkem 152 zmínek. Užívala se totiž jako koření, přírodní lék a také prostředek k očistě mrtvých.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.