Co dělám v rozhlase:
V Českém rozhlase České Budějovice v současné době pracuji jako redaktor publicistiky. Mám na starosti magazín Vltavín, rubriku Jihočeská vlastivěda, podílím se na pořadu O čem se mluví a připravuji publicistické příspěvky.
Před rozhlasem:
Rádioví posluchači z jihu Čech znají můj hlas z dnes už neexistujícího Eldorádia, z něhož jsem odešel v roce 2006, abych se na osm let stal novinářem v Deníku. Tam jsem podrobně poznal především Českokrumlovsko a Pošumaví. Věnoval jsem se tématům otáčivého hlediště, protipovodňových opatření, komunální politiky, ale i historických událostí tohoto regionu.
V různých rádiích jsem už pracoval dohromady jedenáct let a novinařina mi pak vstoupila do života jako zajímavá změna, ale i zásadní životní zkušenost. Jenomže voda není krev a papír není éter. Časem mě to začalo táhnout zpět do vysílacího a nahrávacího studia, a tak jsem se přihlásil na konkurz do českobudějovického Českého rozhlasu.
Co mě baví:
Jsem vyznavačem poctivé folkové a country hudby, melodického rocku, fotografování a počítačové grafiky. Jsem spoluautorem hudebního projektu Bohemiano, pro který skládám hudbu a částečně texty.
Všechny články
-
Demonstraci nezaměstnaných v Trhových Svinech ukončili četníci, svůj účel ale nakonec splnila
Velká hospodářská krize, která vypukla krachem na newyorské burze na konci října roku 1929, ochromila trh práce. Zasáhla i jihočeský region a vedla k různým incidentům.
-
Kamenný oltář na Božím kameni údajně postavil čert. Později ho skutečně využívali Čeští bratři
Kousek od jihočeských Strakonic se nachází Tažovická Lhota. U ní se tyčí vyvýšenina zvaná Boží kámen. A kameny na ní opravdu jsou. Podle pověsti je tam poskládal čert.
-
Husité vybudovali Tábor na troskách starého města, po němž zbyly jen hrad Kotnov a kostel ve svahu
Město Tábor máme spojené s husity. Poté, co ho v roce 1420 založili a mohutně opevnili, se stalo jejich hlavní základnou. Jenomže historie místa je mnohem starší.
-
Vzhůru na Orlíky! Hradů a tvrzí toho jména bylo prý v českých zemích sedm, dodnes zbyly dva
Orlík nad Vltavou a Orlík nad Humpolcem. Oba se tyčí nad krajinou. Jeden se postupem času proměnil na zámek s vizáží pevnosti, druhý je pečlivě udržovanou zříceninou.
-
Mnoho postaviček v betlému Pavla Rouhy má reálný předobraz. Zatím mi nikdo nevynadal, usmívá se
Pavel Rouha je povoláním soukromý zemědělec, ale lidé ho spíše znají jako všeuměla a především autora vyřezávaného betlému, který každoročně vystavuje ve Velešíně.
-
U jihočeské vesnice Švihov se těžila ruda bohatá na stříbro. Těžba skončila kvůli nedostatku horníků
Švihov u Drslavic na Prachaticku je malá vesnička, která je v písemných pramenech poprvé zmiňována v roce 1503. Okolo poloviny 16. století bylo v okolí zřejmě rušno.
-
Zellerinova stráň ve Strakonicích dostala jméno po malíři, své první verše tu psal Čelakovský
Zellerinovou strání se kdysi nazýval pravý břeh Otavy na okraji Strakonic. Jméno místo dostalo po bývalém majiteli Antonínu Zellerinovi, který pocházel z Horažďovic.
-
Chotoviny na Táborsku a sousední Vlkančice spojil v roce 1611 vladyka Bohuslav Vít ze Rzavé
Na samém počátku 15. století se v písemných pramenech začíná zmiňovat ves Vlkančice. Tvořila vlastně část mnohem starších Chotovin na Táborsku, s nimiž nakonec splynula.
-
V Soběnově chodily nevěsty s „cígrem“. Do zdobené tašky dávali sousedé potraviny na svatební hostinu
Jihočeská obec Soběnov nedaleko Kaplice se nachází na samém okraji národopisné oblasti Doudlebska. Mimo jiné proslula i houževnatým udržováním některých starých obyčejů.
-
Nevlastní bratři z rodu Berchtoldů, kteří se narodili ve Stráži nad Nežárkou, ve své době vyčnívali
Zámek ve Stráži nad Nežárkou si spojujeme s operní pěvkyní Emou Destinnovou, která ho vlastnila v letech 1914 až 1930. Ale ve druhé polovině 18. století patřil Berchtoldům.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 17
- 18
- 19
- 20
- 21
- …
- následující ›
- poslední »