Chotoviny na Táborsku a sousední Vlkančice spojil v roce 1611 vladyka Bohuslav Vít ze Rzavé
Na samém počátku 15. století se v písemných pramenech začíná zmiňovat ves Vlkančice. Tvořila vlastně část mnohem starších Chotovin na Táborsku, s nimiž nakonec o více než sto let později splynula.
Obě vsi však měly buď různé vlastníky, anebo měl jeden vlastník několik majetkových podílů v obou vsích. Bylo tomu tak i u posledních rožmberských bratří, Viléma a Petra Voka. Nejen od nich potom přecházela držba chotovinského zboží do rukou vladyků ze Rzavé.
V roce 1611 obě vesnice spojila osoba jediného majitele, Bohuslava Víta ze Rzavé, jehož rod tu pak seděl ještě více než půl století.
Teprve Bohuslavův vnuk Mikuláš Aleš prodal roku 1669 sjednocené Chotoviny s tvrzí, dvorem, pivovarem a dalšími sedmi vesnicemi Václavu Vojtěchu Vratislavu z Mitrovic. Po něm se tu v následujících staletích vystřídala řada šlechtických majitelů.
Ve druhé polovině 18. století došlo k přestavbě chotovinské tvrze na klasicistní, ještě později na novorenesanční zámek, který naposledy obýval šlechtický rod Nádherných z Borutína.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Aleš František Plávek.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
