Nejúspěšnějším pilotem české národnosti v první světové válce byl Otto Jindra z Chlumu u Třeboně

Vůbec nejúspěšnějším válečným pilotem české národnosti v rakousko-uherském letectvu byl syn přednosty železniční stanice z Chlumu u Třeboně, hejtman Otto Jindra. Na východní frontě podnikl 231 bojových letů, včetně slavného útoku na carskou vojenskou přehlídku.

Jindra sestřelil osm ruských letounů a jeden upoutaný balón. Sám byl sestřelen třikrát, ale pokaždé přežil a zemřel až třináct let po válce v Praze.

Ještě úspěšnějším Jihočechem, ovšem oficiálně německé národnosti, se stal hejtman Adolf Heyrowsky, syn hajného z Hluboké nad Vltavou a maturant na českobudějovickém gymnáziu. Pilotní diplom získal už roku 1912 pod číslem 59 v rámci monarchie a v červnu 1913 byl jmenován vojenským polním pilotem.

Absolvoval bezmála 300 bojových letů nad srbským, ruským, italským a francouzským bojištěm a bylo mu přiznáno celkem dvanáct sestřelů bombardovacích i stíhacích letadel, balónů a také italské vzducholodi. Zúčastnil se rovněž náletů na Francii, a dokonce na anglický Dover.

Heyrowského letecká kariéra se završila za druhé světové války u německé Luftwaffe, v roce 1945 za neznámých okolností zemřel.

Mezi letci první světové války bychom našli i další Jihočechy: Jana Polívku z Písku, Martina Pfeiffera ze šumavského Nicova, Maxe Procházku z Klášterského Mlýna či Adolfa Běhounka s rodinnými kořeny v Borovanech.

A málo se také ví, že v posledním válečném roce 1918 byla plánována výstavba zcela nové továrny na letadla v Soběslavi. 

Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Daniel Kovář.