Cihelna, ovčín, přadlácká škola i lihovar. Lišný dvůr u Jindřichova Hradce se po staletí využíval různě

25. září 2025

Jihozápadně od Jindřichova Hradce leží na první pohled zcela běžný komplex zemědělských budov. Lišný dvůr, snadno zaměnitelný s podniky socialistické kolektivizace, je přesto pozoruhodnou, původně renesanční stavbou.

Prvně je uváděn již k roku 1559, kdy tu vrchnost založila hospodářský dvůr a pár let nato i cihelnu a valchu. Součástí provozu byl také ovčín, v němž se v polovině 17. století chovalo na šest stovek zvířat.

Objekt má dodnes dochovaných několik historických prvků, včetně zajímavé dispozice půdorysu sýpky ve tvaru čtyřcípé hvězdy, přiléhající k nedaleké Nežárce.

Místní říční tok využila vrchnost i k dalším účelům. Pro jindřichohradecké poddané z města i okolí zde roku 1777 zřídil hrabě Prokop Vojtěch Černín přadláckou školu a poté zprovoznil hamr. Přadláci se tu učili znovu ještě před polovinou 19. století.

V letech 1854 až 1857 byl pak do dvora umístěn moderní lihovar s varnou, strojovnou a parním kotlem.

Tedy zdaleka nejen zemědělský podnik, nýbrž staletý multifunkční areál.

Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Aleš František Plávek.

autor: Zdeněk Zajíček | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.