U jihočeské vesničky Švihov se těžila ruda bohatá na stříbro. Těžba skončila kvůli nedostatku horníků
Švihov severozápadně od Drslavic na Prachaticku je malá vesnička, která je v písemných pramenech poprvé zmiňována v roce 1503. Okolo poloviny 16. století bylo v okolí zřejmě rušno, protože zde probíhala těžba v hlubinném dole.
O jeho existenci nás zpravují dva nahodilé dopisy z přelomu 16. a 17. století, které byly adresovány Petru Vokovi z Rožmberka. Pisateli těchto zpráv byli prachatický měšťan Josef Milperger a úředník na drslavické tvrzi Šimon Honšperger.
Z jejich líčení vyplývá, že důl se nacházel na vrchu nad vesnicí a že v provozu byl ještě v roce 1560. Vytěžená ruda se tehdy dovážela na povozech ke šmelcování do Českého Krumlova, a jak se ukázalo, byla bohatá na stříbro.
Nedlouho po zmiňovaném roce však začala těžba upadat, až pro nedostatek horníků úplně skončila. Petr Vok z Rožmberka sice projevil zájem o obnovu švihovského dolu, chybějící kvalifikované pracovní síly na drslavickém panství a vysoké náklady na provoz ale zřejmě zapříčinily, že k systematické těžbě v tomto starém důlním díle už nedošlo.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Tomáš Hunčovský.
Související
-
V pazdernách se zpracovávaly technické rostliny. Dodnes je připomínají názvy samot, lesů či rybníků
U některých obcí v republice se nacházejí samoty s názvem Pazderna. Existují také ulice, lesy i rybníky, které mají pazdernu ve svých názvech. Co to vlastně pazderny byly?
-
Jihočeská kalifabrika měla odběratele po celé monarchii, ale místní sužovala mimořádným zápachem
V rakouském císařství, potažmo v rakousko-uherské monarchii se nacházelo jen několik málo kalifabrik. Jedna taková byla i na jihu Čech, západně od Jindřichova Hradce.
-
Na středověkém hradě pracovali purkrabí a komorník, ale i pověžný, fišmistři, holomci či obroční
O současných povoláních toho víme dost. S povoláními z dob před jedním až dvěma stoletími je to už horší. A jen málokdo dnes ví, kdo pracoval na hradě v 15. a 16. století.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
