V pazdernách se zpracovávaly technické rostliny. Dodnes je připomínají názvy samot, lesů či rybníků
U některých obcí v republice se nacházejí samoty s názvem Pazderna. Existují také ulice, lesy nebo rybníky, které mají pazdernu ve svých názvech. Nejinak je tomu na jihu Čech. Co to vlastně pazderny byly a k čemu sloužily?
Jednalo se o budovy, ve kterých se sušily a zpracovávaly technické rostliny, zejména len. Odpad, vzniklý zpracováním, který neměl dalšího využití, se nazýval pazdeří.
Kvůli zvýšenému nebezpečí vzniku požárů se pazderny vždy stavěly na samotě dál od vesnické zástavby. To samozřejmě nezaručilo, že se pazdernám oheň vyhne, spíše šlo o prevenci, aby se případný oheň nešířil na ostatní domy.
Na existenci pazderen dodnes upozorňují samoty třeba u Jistebnice, Ševětína nebo západně od Milevska u obcí Květov, Kučeř, Osek a Zahrádka.
V pomístních jménech se s pazdernami setkáme třeba v názvech lesů u Bechyňské Smolče a u Komařic, jmenují se tak rybníky u Dačic, Jindřichova Hradce, Mníšku a Zalin nebo pole u Nemyšle a u Týna nad Vltavou. Ulici Za Pazdernou zase mají v Písku.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Jiří Cukr.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
