V pazdernách se zpracovávaly technické rostliny. Dodnes je připomínají názvy samot, lesů či rybníků
U některých obcí v republice se nacházejí samoty s názvem Pazderna. Existují také ulice, lesy nebo rybníky, které mají pazdernu ve svých názvech. Nejinak je tomu na jihu Čech. Co to vlastně pazderny byly a k čemu sloužily?
Jednalo se o budovy, ve kterých se sušily a zpracovávaly technické rostliny, zejména len. Odpad, vzniklý zpracováním, který neměl dalšího využití, se nazýval pazdeří.
Kvůli zvýšenému nebezpečí vzniku požárů se pazderny vždy stavěly na samotě dál od vesnické zástavby. To samozřejmě nezaručilo, že se pazdernám oheň vyhne, spíše šlo o prevenci, aby se případný oheň nešířil na ostatní domy.
Na existenci pazderen dodnes upozorňují samoty třeba u Jistebnice, Ševětína nebo západně od Milevska u obcí Květov, Kučeř, Osek a Zahrádka.
V pomístních jménech se s pazdernami setkáme třeba v názvech lesů u Bechyňské Smolče a u Komařic, jmenují se tak rybníky u Dačic, Jindřichova Hradce, Mníšku a Zalin nebo pole u Nemyšle a u Týna nad Vltavou. Ulici Za Pazdernou zase mají v Písku.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Jiří Cukr.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
