V pazdernách se zpracovávaly technické rostliny. Dodnes je připomínají názvy samot, lesů či rybníků

22. červenec 2024

U některých obcí v republice se nacházejí samoty s názvem Pazderna. Existují také ulice, lesy nebo rybníky, které mají pazdernu ve svých názvech. Nejinak je tomu na jihu Čech. Co to vlastně pazderny byly a k čemu sloužily?

Jednalo se o budovy, ve kterých se sušily a zpracovávaly technické rostliny, zejména len. Odpad, vzniklý zpracováním, který neměl dalšího využití, se nazýval pazdeří.

Kvůli zvýšenému nebezpečí vzniku požárů se pazderny vždy stavěly na samotě dál od vesnické zástavby. To samozřejmě nezaručilo, že se pazdernám oheň vyhne, spíše šlo o prevenci, aby se případný oheň nešířil na ostatní domy.

Na existenci pazderen dodnes upozorňují samoty třeba u Jistebnice, Ševětína nebo západně od Milevska u obcí Květov, Kučeř, Osek a Zahrádka.

V pomístních jménech se s pazdernami setkáme třeba v názvech lesů u Bechyňské Smolče a u Komařic, jmenují se tak rybníky u Dačic, Jindřichova Hradce, Mníšku a Zalin nebo pole u Nemyšle a u Týna nad Vltavou. Ulici Za Pazdernou zase mají v Písku.  

Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Jiří Cukr.

autor: Zdeněk Zajíček | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Související