Mladou Vožici na Táborsku nazývali českým Salcburkem. Pohled přes rybník totiž nabízel podobné panorama
Některá česká města si na přelomu 19. a 20. století vysloužila lichotivá označení podle významných evropských lokalit. Například Písek byl nazýván jihočeskými Athénami, o Českých Budějovicích zase Jan Neruda psal jako o Florencii mezi českými městy. A dočkala se i Mladá Vožice.
Mladá Vožice na Táborsku se pro svou polohu stala českým Solnohradem, což mělo v době rozvoje turistiky a cest lidí na takzvané letní byty velký marketingový význam.
Nad střechami vožických domů se vypíná výrazný osamocený vrch s mariánskou kaplí na místě středověkého hradu, pod ním stojí mohutný barokní zámek a vedle něj kostel svatého Martina s volně stojící zvonicí.
Toto panorama vynikalo před sto a více lety zejména při pohledu od východu přes hladinu Panského rybníka suplujícího rakouskou řeku Salzach, takže některým skutečně mohlo vzdáleně připomínat staroslavný Salcburk.
Není bez zajímavosti, byť jde o čistou náhodu, že právě v Salcburku působili v 16. a 17. století jako arcibiskupové hned tři příslušníci šlechtického rodu Küenburgů, jehož jedna větev od roku 1678 vlastnila rovněž Mladou Vožici.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Jiří Cukr.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
