Zapomeňte na Popelku a Pretty Woman. Kdo nedospěje k realistické představě o lásce, bude mít potíže, říká psycholog
Příběh lásky – to zní jako titul bestselleru pro ženy, že? Ve skutečnosti jde o jednu z vědeckých teorií, jimiž se odborníci na lidskou psychiku snaží popsat lásku a její formy a také vysvětlit, proč někdy vztahy nefungují. V magazínu Zdravíčko o tom mluví klinický psycholog českobudějovické nemocnice Václav Šnorek.
Když vyrůstáme, osvojujeme si podle něj určité představy o tom, co to vlastně je láska. „Ty představy jsou založené na různých příbězích, sledujeme pohádky, filmy, seriály, koukáme kolem sebe, máme zkušenost z vlastní rodiny a všechny tyto zdroje se potom se odrazí v tom, jak si v naší mysli vytváříme představu o lásce. A je důležité, aby se dva lidé, pokud možno, shodovali v té představě, co pro ně láska znamená,“ říká.
Je přitom známo, že romantické představy mužů a žen se často liší. „Souvisí to i s odlišným psychickým vývojem, ale jsou tam třeba určité společné skutečnosti. Jde o to, že ty příběhy se musí protnout,“ poznamenává Václav Šnorek.
Zásadní podle něj je nakonec dojít k realistickému obrazu lásky. „Jak člověk stárne, měl by získávat realističtější představu. Je pravda, že ne vždycky to nastane, a to je potom příčinou řady nedorozumění. Je problém, když lidé i v dospělosti mají představu o lásce založenou na pohádkách a romantických příbězích,“ dodává psycholog.
Čtěte také
„Někdo neopustí fantazie, zůstává v něm víra, že jaksi skutečně přijede rytíř v zářivé zbroji nebo že si muž vezme princeznu a budou žít šťastně až do smrti. To se samozřejmě v reálném životě nestává, ale někteří lidé tomu věří. Ono je to třeba intuitivní, nedokázali by to takto pojmenovat, ale ty představy jsou takové,“ upřesňuje.
Jindy si zase například muži nesou z rodinné zkušenosti přesvědčení, že o ženu a rodinu je potřeba se postarat, ale víc nic. „S tím se často setkáváme. Nastává problém v tom, že žena by chtěla trochu něco jiného, možná méně toho materiálního zajišťování a více komunikace. Zase ale nesmí jít o opačný extrém, představa dlouhých rozhovorů o pocitech je také nereálná. Je to otázka vyváženosti, toho, co skutečně lze ve vztahu očekávat,“ popisuje Václav Šnorek.
Celý rozhovor s psychologem Václavem Šnorkem o lásce si poslechněte ve svátečním májovém Zdravíčku online.
Související
-
K pubertě patří veletoče. Chování teenagera už neovlivňují rodiče, ale vrstevníci, říká psychiatr
Velkou emoční bouři zažívá každý dospívající. K tomu se navíc přidávají otázky sexuality, což znamená, že období je velmi náročné jak pro teenagera, tak jeho nejbližší.
-
Tlak na výkon často začíná už v dětství. V dospělosti pak lidé naráží na realitu a vzniká problém
Pračlověk vyběhl a ulovil mamuta. Vyplavené stresové hormony ho vybičovaly k výkonu a během něho se zdravě vybily. Oproti tomu moderní člověk je ve stresu skoro pořád.
-
Sebepoškozování může být pro teenagera stejným únikem jako pro dospělého alkohol. Případů přibývá
Úzkosti, deprese, uzavírání se, vztek, ale i sebepoškozování a sebevražedné tendence. Dětí a mladých lidí, kteří se potýkají s psychickými problémy, znatelně přibylo.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
