Tlak na výkon často začíná už v dětství. V dospělosti pak lidé naráží na realitu a vzniká problém, říká psycholog
Pračlověk vyběhl a ulovil mamuta. Vyplavené stresové hormony ho vybičovaly k výkonu a během něho se vybily. Byl to zdravý proces, který vedl k úspěchu a neničil organismus. Oproti tomu moderní člověk je ve stresu skoro pořád, nikdy nemá hotovo a jeho oběhová soustava trpí.
To je časté, byť trochu zjednodušené srovnání zdravého a nezdravého stresu. Tlak na výkon zůstal, ovšem současný homo sapiens nehoní mamuta, nýbrž kariéru. A to je jeden ze základních stresorů dneška.
„Velká potřeba výkonu má často počátky už v dětství. Děti jsou vedené k tomu, aby byly úspěšné, a pro řadu rodičů je to skutečně důležité. Vedou děti velmi cílevědomě k tomu, aby dosahovaly určitých úspěchů, a ono to v nich zůstane a ještě se to rozvíjí,“ popisuje klinický psycholog Václav Šnorek z českobudějovické nemocnice.
Do dospělosti pak tito jedinci vstupují s tím, že musí být výkonní a perfektní. „No, a to potom naráží na reálné možnosti, protože jednak síly člověka nejsou neomezené a také často objektivní okolnosti nedovolují, aby člověk naplno uplatnil ten svůj perfekcionismus, takže to vyústí ve velký problém,“ dodává psycholog.
Čtěte také
Často se podle svých slov setkává s lidmi, kteří chtějí zvládnout určité věci, dosáhnout určitých met, které ale při pohledu z odstupu nejsou tak důležité. „Říká se, že lepší je nepřítelem dobrého. Ono opravdu často stačí, když jsou věci dobře, nemusí být perfektně,“ připomíná.
Na druhou stranu, nezřídka lidé důležitý úkol odkládají, takzvaně prokrastinují. „Prokrastinace má různé příčiny. Může souviset s tím, že si člověk dává laťku příliš vysoko a vlastně odkládá pokusy o to ji přeskočit. Jindy nemá dostatečnou motivaci k tomu dosahovat cílů, pak je otázka, jestli to, o co usiluje, je skutečně důležité. Někdy mohou být příčiny dané neschopností soustředit se, která vychází z poruch nervového systému, jindy může jít o určitou formu lenosti, člověk prostě nechce dělat nepříjemné věci,“ vyjmenovává Václav Šnorek.
Celý rozhovor s klinickým psychologem Václavem Šnorkem o stresorech moderního člověka a o tom, jak se s nimi poprat, nebo jak s nimi válku vůbec nevést, si poslechněte v magazínu Zdravíčko online.
Související
-
Jak zvládnout stres? Především se snažte přijít na to, co ho vlastně vyvolává, radí psycholog
Lov mamutů stresoval kdysi pravěkého člověka a aktivizoval jeho nervový i svalový systém. Dnes nás k boji i útěku vedou zcela jiné důvody. Stresujeme se ale mnohem víc.
-
K pubertě patří veletoče. Chování teenagera už neovlivňují rodiče, ale vrstevníci, říká psychiatr
Velkou emoční bouři zažívá každý dospívající. K tomu se navíc přidávají otázky sexuality, což znamená, že období je velmi náročné jak pro teenagera, tak jeho nejbližší.
-
Hlasy v hlavě máme všichni. Když nás ale překvapí a nedokážeme je kontrolovat, je třeba zpozornět
Je rozdíl mezi tím, když s někým vedeme v hlavě neškodný dialog, a když slyšíme hlasy, které nás k něčemu nabádají. Reálné slyšení nereálných hlasů se pojí ke schizofrenii.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
