Jak zvládnout stres? Především se snažte přijít na to, co ho vlastně vyvolává, radí psycholog
Lov mamutů stresoval kdysi pravěkého člověka a aktivizoval jeho nervový i svalový systém. Dnes nás k boji i útěku vedou zcela jiné důvody. Stresujeme se ale mnohem víc. Pomineme-li příčiny pracovní a osobní, z těch nedávných to mohla být třeba volba prezidenta. V magazínu Zdravíčko to podotýká klinický psycholog Václav Šnorek z českobudějovické nemocnice.
Nejčastější stresory moderního člověka je podle něj možné rozdělit do několika skupin. Na prvním místě uvádí mezilidské vztahy. „Jsou velmi důležité, svoji existenci vlastně do značné míry realizujeme v mezilidských vztazích, takže problémy s nimi spojené jsou značně stresující. Může se jednat o konflikty, nenaplněná očekávání, kdy mnohdy očekáváme od druhých více, než je vůbec reálné, a podobně,“ říká.
Další stresory přináší pracovní oblast, tedy u dětí škola a u dospělých zaměstnání. „V práci trávíme velmi mnoho času a hodně stresu vychází z pracovní činnosti a pracovního prostředí,“ potvrzuje Václav Šnorek.
Stresující mohou být ale i záležitosti, které se týkají naší společnosti, toho, jak vnímáme současnou dobu a směřování světa. „To bych vyčlenil také jako zvláštní skupinu stresorů, protože skutečně pro řadu lidí je to něco, co zhoršuje psychickou pohodu a představuje zátěž,“ uvádí psycholog.
Čtěte také
Kolik stresu dokáže člověk zvládnout a jaké prostředky mu pomáhají, je podle něj individuální. „To, co vede k úspěšnému překonávání překážek a životní spokojenosti, může být velmi různé. V zásadě je ale důležité, aby člověk příliš nestrádal, aby netrpěl bolestí, aby měl pocit, že jeho život je smysluplný. Určitě má význam i schopnost všímat si drobností a ocenit každodenní život,“ popisuje Václav Šnorek.
Jak si tedy se stresem poradit? „Snažit se přijít na to, co nás vlastně stresuje, a uvažovat o tom, zda si ty záležitosti skutečně zaslouží, abychom jim takový význam připisovali. Zhodnotit naše možnosti, očekávání, jestli třeba nechceme víc, než vůbec můžeme chtít. Využít blízké, abychom s nimi probrali svoji situaci,“ odpovídá psycholog.
„Je dobré hospodařit s našimi zdroji, to znamená například udělat si občas přestávku, volno. A když je skutečně situace neúnosná, obrátit se na odborníka,“ doplňuje.
Celý rozhovor s klinickým psychologem Václavem Šnorkem o stresu si poslechněte v magazínu Zdravíčko online.
Související
-
Hlasy v hlavě máme všichni. Když nás ale překvapí a nedokážeme je kontrolovat, je třeba zpozornět
Je rozdíl mezi tím, když s někým vedeme v hlavě neškodný dialog, a když slyšíme hlasy, které nás k něčemu nabádají. Reálné slyšení nereálných hlasů se pojí ke schizofrenii.
-
K pubertě patří veletoče. Chování teenagera už neovlivňují rodiče, ale vrstevníci, říká psychiatr
Velkou emoční bouři zažívá každý dospívající. K tomu se navíc přidávají otázky sexuality, což znamená, že období je velmi náročné jak pro teenagera, tak jeho nejbližší.
-
Nebýt obětí. To je podle psychologa hlavní pro překonání traumatu. Varuje i před „běžným“ stresem
Současnost není jednoduchá. Po dvou letech covidu, izolací i bolestivých ztrát v rodinách přišel hospodářský propad a ještě k tomu válka v Evropě. Přináší to rány na duši.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
