Jak zvládnout stres? Především se snažte přijít na to, co ho vlastně vyvolává, radí psycholog

1. únor 2023

Lov mamutů stresoval kdysi pravěkého člověka a aktivizoval jeho nervový i svalový systém. Dnes nás k boji i útěku vedou zcela jiné důvody. Stresujeme se ale mnohem víc. Pomineme-li příčiny pracovní a osobní, z těch nedávných to mohla být třeba volba prezidenta. V magazínu Zdravíčko to podotýká klinický psycholog Václav Šnorek z českobudějovické nemocnice.

Nejčastější stresory moderního člověka je podle něj možné rozdělit do několika skupin. Na prvním místě uvádí mezilidské vztahy. „Jsou velmi důležité, svoji existenci vlastně do značné míry realizujeme v mezilidských vztazích, takže problémy s nimi spojené jsou značně stresující. Může se jednat o konflikty, nenaplněná očekávání, kdy mnohdy očekáváme od druhých více, než je vůbec reálné, a podobně,“ říká.

Další stresory přináší pracovní oblast, tedy u dětí škola a u dospělých zaměstnání. „V práci trávíme velmi mnoho času a hodně stresu vychází z pracovní činnosti a pracovního prostředí,“ potvrzuje Václav Šnorek.

Stresující mohou být ale i záležitosti, které se týkají naší společnosti, toho, jak vnímáme současnou dobu a směřování světa. „To bych vyčlenil také jako zvláštní skupinu stresorů, protože skutečně pro řadu lidí je to něco, co zhoršuje psychickou pohodu a představuje zátěž,“ uvádí psycholog.

Čtěte také

Kolik stresu dokáže člověk zvládnout a jaké prostředky mu pomáhají, je podle něj individuální. „To, co vede k úspěšnému překonávání překážek a životní spokojenosti, může být velmi různé. V zásadě je ale důležité, aby člověk příliš nestrádal, aby netrpěl bolestí, aby měl pocit, že jeho život je smysluplný. Určitě má význam i schopnost všímat si drobností a ocenit každodenní život,“ popisuje Václav Šnorek.

Jak si tedy se stresem poradit? „Snažit se přijít na to, co nás vlastně stresuje, a uvažovat o tom, zda si ty záležitosti skutečně zaslouží, abychom jim takový význam připisovali. Zhodnotit naše možnosti, očekávání, jestli třeba nechceme víc, než vůbec můžeme chtít. Využít blízké, abychom s nimi probrali svoji situaci,“ odpovídá psycholog.

„Je dobré hospodařit s našimi zdroji, to znamená například udělat si občas přestávku, volno. A když je skutečně situace neúnosná, obrátit se na odborníka,“ doplňuje.

Celý rozhovor s klinickým psychologem Václavem Šnorkem o stresu si poslechněte v magazínu Zdravíčko online.

Spustit audio

Související