Za jedním uchem mají býci patronu s hormony, za druhým s antibiotiky. Argentinské hovězí je plné chemie, varuje předseda svazu chovatelů
Pro železo, zinek a další minerály, pro vitamin B, pro významné množství bílkovin a prakticky žádný cholesterol doporučují nutriční specialisté konzumaci hovězího masa. Chovatelé radí kupovat maso z evropských chovů. Pro ty totiž platí přísná pravidla. V Americe je podle nich praxe jiná.
Jihočeský chovatel anglického plemene aberdeen angus Milan Šebelka, zároveň předseda asociace chovatelů tohoto plemene, zdůrazňuje kvalitu svíčkové, ořechu nebo špičky z angusů pro šťavnaté steaky.
František Farka, který chová francouzské plemeno limousine a od letošního jara vede Český svaz chovatelů masného skotu, zase připomíná pečlivě hlídané podmínky evropských chovů.
Proč kupovat právě české hovězí? „Jednak tímto nákupem podpoříte místní zemědělce, ale hlavně jsou v České republice podmínky pro chov hovězího dobytka nastavené na vysoké úrovni. Máme omezení, že můžeme chovat na jeden hektar zemědělské půdy 1,15 dobytčí jednotky. Jde o to, aby krajina nebyla extrémně zatížená,“ odpovídá František Farka.
Další okolností jsou podle něj i přísné podmínky ustájení. „Naše stáje musejí splňovat normy, abychom neničili spodní vodu. To znamená mít dobře izolované maštale, aby nedocházelo k úniku močky. Jsou to pro nás sice vícenáklady, ale zase šetříme životní prostředí a zachováváme dobré životní podmínky skotu,“ říká.
Oproti tomu v Severní nebo Jižní Americe vypadá chov úplně jinak. „Pase se tam stejný dobytek, stejná plemena, ale třeba v Argentině se telata pasou na pampách jenom do odstavení. Hned po odstavení od matky jdou telata do takzvaných feedletů, kde jsou svážena do tisícihlavých stád. A aby tato zvířata farmáři udrželi v odpovídajícím zdravotním stavu, tak plošně používají antibiotika,“ uvádí František Farka.
Čtěte také
Tamní podmínky popisuje na základě vlastní zkušenosti. „Já jsem v takovém feedletu byl a viděl jsem sto tisíc zvířat na jednom místě. To je opravdu na dvacet kilometrů poušť. Spodní vody zdevastované. A jediné, co tam rozhoduje, je, aby se dostali s náklady na jedno zvíře pod dolar na den. Býci mají za jedním uchem patronu s hormony a za druhým s antibiotiky. A takto jsou ty kusy připravovány pro místní spotřebitele,“ varuje.
Evropská a česká pravidla pro produkci masa jsou podle předsedy svazu chovatelů masného skotu daleko přísnější. „Pokud musíme použít antibiotika, tak jenom pro ten kus, který je nemocný. A následně musíme dodržet ochrannou lhůtu, během níž se antibiotika z těla vyplavují a kdy zvíře v žádném případě nemůže přijít na porážku. Je to všechno pečlivě evidované,“ připomíná.
S českými chovateli hovězího dobytka se můžete setkat i na letošní Zemi živitelce. Agrosalon na českobudějovickém výstavišti po čtyřleté odmlce hostí přehlídku Jihočeská beef show. V pátek 26. srpna uvidíte nejkrásnější kusy plemene aberdeen angus, v sobotu 27. srpna se dostane na limousiny.
Celý rozhovor o chovu masného skotu s Františkem Farkou i Milanem Šebelkou si poslechněte online.
Související
-
Dávat zvířatům zbytky je zakázané. Dnes se to považuje za týrání, varuje šéf veterinární správy
Státní veterinární správa se účastní agrosalonu Země živitelka na českobudějovickém výstavišti. Odborníci návštěvníkům radí s chovem zvířat, ale i s nákazami.
-
Ze začátku jí vadilo, když místo rande musel telit krávu. Teď hospodaří spolu a mají farmu roku
Jsou čtvrtou generací rodu, který se stará o velkou usedlost v Křenovicích na Českobudějovicku. Jakub a Lenka Placandovi teď získali ocenění pro nejlepší farmu roku 2019.
-
Břicho dětem, hřbet do tataráku. Překonejte předsudky a dejte si kapra, říká šéf rybářského sdružení
Už spolu s Československou republikou vznikla v roce 1918 organizace sdružující rybáře. Po roce 1989 na ni navázalo rybářské sdružení, které sídlí v Českých Budějovicích.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.