Břicho dětem, hřbet do tataráku. Překonejte předsudky a dejte si kapra, říká šéf rybářského sdružení

I dnes má rybářské sdružení za úkol podporovat profesionální rybáře, poskytovat jim informace, jednat v jejich zájmu, spolupodílet se na zajišťování financí a na řešení problémů.

Michal Kratochvíl|foto:Judita Šímová, Český rozhlas

K těm řadí ředitel Michal Kratochvíl suché a horké počasí, zabahnění rybníků, zvyšující se náklady na chov a predátory. A pak také fakt, že Češi sladkovodním rybám příliš neholdují.

„Ideální by bylo, kdyby se vše, co v českých rybnících vyprodukujeme, doma také snědlo. Abychom nemuseli ryby vozit do zahraničí, aby to nejedli kormoráni ani vydry,“ přeje si Michal Kratochvíl. Kupní síla českého spotřebitele by podle něj produkci ryb u nás pomohla. Jenže... Máme předsudky.

Předsudek č. 1: Ryby jsou drahé

V České republice panuje podle Michala Kratochvíla všeobecný názor, že rybí maso je drahé. „Přitom ve srovnání se zahraničím ta ryba rozhodně drahá není. Samozřejmě je dražší než kuře nebo vepřové, ale zaprvé, přidanou hodnotou je to, že přispíváte na rybníkářství, na péči o krajinu. A za druhé, ryba je chována tři až čtyři roky, na rozdíl od kuřete, které za nějakých čtyřicet dní jde na porážku. Ryba rostla pomalu v přirozeném prostředí rybníků, o to je to maso kvalitnější,“ argumentuje.

Předsudek č. 2: Ryba smrdí

„Čas od času se najde ryba, která smrdí, to nepopírám,“ poznamenává ředitel Rybářského sdružení České republiky, „není ale zatížená bahnem, jak se říká. Může za to sinice, která se jmenuje drkalka, latinsky oscillatoria, ta způsobuje, že maso je jakoby cítit bahnem.“

To se však vyřeší sádkováním. „Jestliže si rybu koupíte z kádě u stánku nebo přímo na sádkách, tak by neměla být cítit,“ vysvětluje Michal Kratochvíl s tím, že v čisté vodě se vyčistí i ryba.

Předsudek č. 3: Ryba má kosti

„To je bohužel problém kaprovitých druhů ryb, že mají takzvané ypsilonky, vazivové svalové kůstky, které nás obtěžují. Ale dneska už se to dá jednoduše vyřešit. Buďto se filet prořeže, na to existují takové stroje, které mají čepele asi tři milimetry od sebe a kůstky rozruší, anebo si filet z kapra můžete takto doma prořezat sami. Ypsilonky zůstanou tak malinké a pečením se tak zpraží, že už je tam nevnímáte,“ říká Michal Kratochvíl.

Dalším řešením podle něj je odstranění hřbetu. „Kosti jsou hlavně v něm. Břišní část ryby je téměř bez kostí, tu dávám doma bez obav dětem. Hřbet odříznu a zpracuji v masovém strojku. Kosti zůstanou v něm a mně zbyde čisté mleté maso bez kostí. A z něho připravím třeba tatarák,“ radí. Jak tedy na to?

Celý rozhovor s ředitelem Rybářského sdružení České republiky Michalem Kratochvílem o přípravě kapra, ale i tom, co trápí české produkční rybáře, si poslechněte online.