Národopisné sdružení při Jihočeském muzeu už 100 let připomíná venkovské tradice a zvyky
Vznik Československé republiky v roce 1918 přinesl nejen nezávislost, ale třeba také touhu připomínat lidové zvyky a tradice. Zásadní osobností pro tuto oblast v Českých Budějovicích byla Marie Špengrová, která o sedm let později stála u zrodu místního národopisného sdružení. Jeho historii a význam nyní připomíná výstava v Jihočeském muzeu.
Marie Špengrová byla profesí učitelkou ručních prací. Společně se svými kolegy z diecézního spolku katolické mládeže dala klíčový podnět k záchraně původních jihočeských krojů z oblastí Doudlebska a Blat. Skupina se scházela v domě na českobudějovické Lannově třídě.
Potřebu obnovy původních tradic přinesla posléze druhá světová válka, během které byl kulturní život protektorátním aparátem prakticky utlumen. „Po roce 1945 se výrazně navýšil zájem o folklór. Vznikly tak různé folklórní soubory a skupiny, například českobudějovický Úsvit, doudlebský Doudleban nebo později Blaťácký soubor v Ševětíně. Pro národopis jsou ale tato seskupení takovým vrcholem pomyslné pyramidy. Národopisné sdružení se snažilo především o osvětu, rozšířit povědomí o kulturním životě na vsi,“ vysvětluje člen sdružení a etnograf Jan Šimánek z Jihočeského muzea.
Čtěte také
Způsob života na venkově, vzpomínky pamětníků, lidovou stravu i tradiční svatby od 60. let minulého století zachycují národopisné sborníčky. Značně k tomu přispěla Zora Soukupová, akademická sochařka, etnografka a dlouholetá umělecká vedoucí zmíněného Úsvitu. Patřila k nejvýraznějším osobnostem jihočeské lidové kultury.
A jak Národopisné sdružení funguje dnes? „Scházíme se dvakrát v měsíci. Většinou střídáme přednášku s nějakou rukodělnou lekcí. Naše členky se rády učí novým věcem, například paličkování krajek, vyšívání nebo malování kraslic,“ vyjmenovává Jan Šimánek, sám aktivní člen sdružení.
Výstava 100 let českobudějovického národopisu je v Jihočeském muzeu k vidění až do poloviny září. V budově na Senovážném náměstí ji doplňuje také expozice s názvem Přišlo jaro do vsi.
Celý rozhovor se členem Národopisného sdružení při Jihočeském muzeu a etnografem Janem Šimánkem si poslechněte online.
Související
-
Šlechta si na vepřové nepotrpěla, ale k jihočeskému venkovu zabijačky odedávna patří, líčí etnograf
Svátkem na každé jihočeské vesnici byla a dodnes je zabijačka. V dobách bez lednic a mrazáků ale vypadala trochu jinak. Využívalo se jiných způsobů uchovávání masa.
-
V dobách hladomoru pekli lidé chléb ze žaludů, nouze je donutila vzít na milost brambory z Ameriky
Chudí lidé v Jihočeském kraji běžně po celý rok jedli bezmasá a velmi skromná jídla. Jak říká historik a etnograf Jan Šimánek, popsáno je i několik krutých hladomorů.
-
Neprovdané ženy musely strpět kruté naschvály, chlapi si dali po tlamě. I takový byl masopust
Masopust začíná po Třech králích a vrcholí před Popeleční středou. Tehdy by mělo veselí utichnout. Zatím se ale dovoluje tančit a tropit si z ostatních i ze sebe blázny.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
