Vlasta Burian nebyl za protektorátu ani hrdina, ani kolaborant, míní spisovatel a historik Dalibor Vácha
Rozhovor se spisovatelem a historikem Daliborem Váchou
Jak vysoko může stoupat hvězda brilantního komika, tak hluboko může zase padnout. To se píše v upoutávce na nový román spisovatele Dalibora Váchy Vlasta, který pojednává o králi českých komiků Vlastovi Burianovi a který v současnosti zaplavil výlohy a pulty knihkupectví po celé republice.
Za první republiky byl Vlasta Burian jednou z největších celebrit v Československu. O pár let později, ihned po konci druhé světové války se mu život převrátil naruby, když ho soud označil za kolaboranta. Vyměřil mu – mimo jiné – tříměsíční vězení a pokutu půl milionu korun. Nejvíc ale umělce tížil zákaz vystupování. To vůbec nejhorší, co může komediant zažít, je přijít o vlastní publikum.
K otázce skutečné míry spolupráce legendárního krále komiků s okupanty se spisovatel a historik Dalibor Vácha při práci na románu Vlasta snažil přistupovat s čistým stolem a ctít absolutní presumpci neviny.
„Nedovedu si představit, že by Vlasta Burian měl být spravedlivým soudem odsouzen za kolaboraci s nacistickým Německem. On za protektorátu nebyl hrdina, ale ani kolaborant. S tou mocí se stýkal, ale pokud by to nedělal, odvezli by ho do koncentračního tábora, nebo mu zavřeli jeho divadlo, což by pro něj bylo stejně útrpné,“ uvažuje.
Vraťte mi můj předválečný svět
Burian prý nikdy neměl v plánu emigrovat, ani před druhou světovou válkou, ani po únoru 1948. „Asi nad tím přemýšlel, někteří jeho souputníci ho k tomu motivovali, ale on si myslel, že komunistický režim nevydrží tak dlouho. Zároveň si nedokázal představit, co by v zahraničí dělal,“ domnívá se Dalibor Vácha.
Představitel nezapomenutelných rolí ve filmech pro pamětníky podle něj pořád čekal, že se alespoň částečně vrátí jeho předválečný svět. V něm byl coby Hadimrška či Anton Špelec hvězdou toho nejvyššího kalibru.
„Navíc měl všechno postavené na češtině, i když perfektně uměl německy, což za protektorátu poměrně úspěšně zatloukal. O vlastenectví sice nikdy nemluvil, ale myslím si, že lásku k rodné hroudě měl určitě v sobě,“ dodává spisovatel.
Celý rozhovor se spisovatelem a historikem Daliborem Váchou si poslechněte online.
Související
-
Vlastní pocity i tvrdá data. Mám rád, když je v románu něco reálného, říká spisovatel Jiří Hájíček
Drak na polní cestě, to je název nejnovějšího románu českobudějovického spisovatele Jiřího Hájíčka. Stejně jako jeho předchozí díla zachycuje proměny jihočeského venkova.
-
Navigátor si spletl Lužnici s Vltavou. Tím ale smůla tragického výsadku Glucinium teprve začala
3. července 1944 v lese nedaleko Purkarce na Českobudějovicku přistáli čtyři parašutisté. Jednalo se o další z řady výsadků druhé světové války na území protektorátu.
-
Lékař netušil, jak léčit choleru, tak se zamkl doma. Příběh z Trhových Svinů dotvořil Jan Štifter
Jakousi rodinnou epopejí je román Krajina roztavených zvonů od jihočeského autora Jana Štiftera. Vystřídá se v něm sedm generací, nejstarší příběh je z 30. let 19. století.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
