Chci vrátit kapra na český stůl a udělat z něj moderní jídlo, říká táborský gastronom Jan Čulík
Propaguje autentická vína a podporuje místní farmáře. Táborský gastronom a patriot Jan Čulík také pořádá pro obyvatele i návštěvníky města řadu akcí zaměřených na dobré jídlo a pití.
Jan Čulík se v Táboře narodil a říká, že jinde by žít nechtěl. „Těší mně živit se věcmi, které dělají radost lidem v Táboře. Všechny moje aktivity směřují k nějakému zlepšení mého života, ale vždycky se snažím, aby se to týkalo i lidí, s nimiž tu žiju, takže k tomu patří podpora farmářů a hledání dobrých místních surovin,“ říká.
Založil proto například festival Naše chutě. „Účelem je propojovat podniky s farmáři. Akci doplňujeme přednáškovým programem, takže člověk se může příjemně najíst, poslechnout si hudbu a získat zajímavé informace,“ vysvětluje.
Čtěte také
Teď se chce Jan Čulík dlouhodobě zaměřit na kapry. „Naše restaurace bude zpracovávat převážně tuto rybu. Kapr je všude kolem nás, ale 80 procent produkce se vyváží do zahraničí. My bychom ho chtěli trochu vrátit na český stůl, nejen na štědrovečerní tabuli, a udělat z něj moderní jídlo 21. století, které si lidé oblíbí,“ říká.
S místním rybářstvím proto také odstartoval projekt certifikace několika rybníků do biorežimu. „Chceme produkovat kapry, kteří budou trochu déle růst a budou mít méně tuku. Je to velmi zajímavé, protože v současnosti žádný produkční biochov kaprů v Čechách neznám. Je to taková pionýrská práce a je to přesně to, co mě zajímá, zajistit surovinu od prvopočátku, to je gastronomie, kterou chci dělat,“ dodává.
Celý rozhovor s táborským gastronomem Janem Čulíkem si poslechněte online, nebo si jej stáhněte k pozdějšímu poslechu do svých počítačů či mobilů.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
