Z arónie můžete připravit medicínu na dlouhé zimní měsíce, pomůže i s vysokým tlakem

23. listopad 2018

Černá jeřabina neboli arónie je v botanice známá pod názvem temnoplodec černý. Plody mohou být nadmíru užitečné, protože si poradí s mnoha zdravotními problémy a neduhy moderní civilizace.

Jak se ukazuje, obsahují látky, které chrání před neurodegenerativními chorobami včetně Alzheimerovy nemoci. Jsou prospěšné lidem s vysokým krevním tlakem a podle studie z roku 2009 mohou pomáhat i pacientům s roztroušenou sklerózou.

Podle bylinářů Janči a Zentricha mají černé jeřabiny přímý léčebný vliv na poruchy štítné žlázy. Uvádí řadu případů, kdy arónie její činnost zregulovala a zharmonizovala, takže je použitelná jak při snížené, tak při zvýšené funkci.

Žádné nežádoucí účinky

Arónie také vhodně působí na krevní tlak, je výrazně protisklerotická a příznivě ovlivňuje pružnost a propustnost cévních stěn. Je také vhodným detoxikačním prostředkem, který podporuje jaterní a ledvinové funkce.

Plody nemají žádné nežádoucí účinky ani kontraindikace. Můžeme je používat i čerstvé, například formou vylisované šťávy, kterou dosladíme vhodným přírodním sladidlem, například medem. Proslazení šťávy usnadní její konzumaci, protože plody obsahují velké množství tříslovin a jsou velmi svíravé a trpké. Tradiční recepty s velkým množstvím běžného cukru nelze příliš doporučit.

Plody černé jeřabiny můžeme nechat usušit a připravovat si několikrát během zimy silný odvar, podobně jako z černého bezu, který opět dosladíme medem.

Léčivé jsou i listy arónie, které snižují krevní tlak, působí protizánětlivě a žlučopudně. Mohou se využívat také v revmatologii, protože zvyšují vylučování nežádoucích solí z organismu. Připravujeme odvar s krátkou dobou varu asi dvě minuty. Listy je možné přidat do čajů na podporu cévního systému v kombinaci s hlohem, pohankou, routou a květy černého bezu.

Na rozdíl od běžné jeřabiny najdeme arónii planě rostoucí pouze výjimečně. Černá jeřabina byla však pro pěstování vyšlechtěna do mnoha kultivarů, ať už ve formě keře nebo stromu. V zemi svého původu, kterou je Severní Amerika, se plody nejí syrové, ale zpracovávají do kompotů, marmelád, želé, sirupů a podobně.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.