Vybíráme peníze na pomoc Ukrajině, ale přitom stále platíme Rusku miliardy za ropu a plyn, připomíná energetický poradce

Do otázky energetiky a energetické nezávislosti se silně promítá současný válečný konflikt na Ukrajině. Edvard Sequens připomíná, že lidé sice prostřednictvím sbírek poslali na pomoc Ruskem napadené Ukrajině miliardy korun a další podporu zajistila vláda, ale zároveň jsme také Rusku od začátku války poslali už asi osm miliard korun za ropu, plyn a jaderné palivo.

„To všechno už jsme Rusku zaplatili a platíme dále. Je potřeba se ptát, jak se můžeme odstřihnout. Jinak hrozí, že válka přijde i k nám, do našich domácností,“ zdůrazňuje.

Edvard Sequens|foto:Judita Šímová, Český rozhlas

Ti, kdo topí plynem, mohou udělat jednoduché opatření. „Je možná trochu vysmívané, ale opravdu nejjednodušší – stáhnout topení. Při snížení o jediný stupeň poklesne spotřeba o šest procent. Podle jednoho průzkumu se ukázalo, že české domácnosti běžně topí na 23 až 25 stupňů, přitom obvyklejší by mělo být 20, 21 stupňů a ještě rozlišovat jednotlivé místnosti. Otočením kohoutku na regulaci opravdu dokážete stáhnout spotřebu a snížit emise a závislost na plynu,“ říká Edvard Sequens.

Dále doporučuje zkontrolovat spotřebu spotřebičů v domácnosti. „Typicky největšími žrouty energie jsou lednice a mrazáky. Pokud máte už nějaké starší, je dobré najít energetický štítek a podívat se v obchodech, zda neexistuje alternativa, která vám šetří peníze. A mohou to být až tisíce korun ročně. Navíc kromě peněz samozřejmě šetříte dopady na životní prostředí,“ vysvětluje Edvard Sequens.

Ještě více energie podle něj ušetří zateplení domu nebo bytu. „V budovách se zbytečně ztrácí až 40 procent energie. Opatření se nedá udělat přes noc, ale je to jedna z oblastí, kde musíme nutně přidat, pokud se chceme odstřihnout od ruského plynu. V této chvíli, pokud by k tomu došlo nějakým rázem, máme velký problém. Museli bychom odstavovat podniky, hospodářství by ještě více kolabovalo, abychom zachovali dodávky plynu alespoň pro domácnosti, nemocnice, školy,“ připomíná.

Odstřižení od ruského plynu považuje Edvard Sequens za reálné, ale ne okamžitě. „Jako Česká republika máme závislost na ruském plynu 87 procent. Evropská unie je asi ze 40 až 50 procent závislá na ruském plynu. Proto je také v tuto chvíli taková obava udělat sankční opatření, okamžitě zastavit nákup ruského plynu, protože to znamená zásadní dopady do evropského hospodářství. Zdá se ale, že to musíme udělat, jinak vlastně placením toho plynu podporujeme Putinův režim,“ komentuje.

Celý rozhovor s Edvardem Sequensem z hnutí Calla o úsporách energie, obnovitelných zdrojích, energetické nezávislosti nebo zelených technologiích si poslechněte online.