Vetchozrakost je přirozená, ale ruce vám při ní přestanou stačit

10. srpen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Brýle, dioptrické brýle (ilustrační foto)
0:00
/
0:00

Vrtá vám hlavou, proč se vám najednou nedaří zaostřit na text v knize, ačkoli jste si dosud tak rádi a bez problémů četli? Anebo sledujete přátele, jak si začínají oddalovat noviny, zatímco vy nic takového nepotřebujete? Čím to je? Věkem, dědičnými dispozicemi, jinými důvody? Na téma vetchozrakosti promluvil ve Zdravíčku lékař oční kliniky Lexum v Českých Budějovicích František Maršák.

„S věkem kvalita zraku nezadržitelně klesá. Ale je to jenom mírné zhoršení, zdravé oko vidí velmi dobře i v seniorském věku. Ostřížím zrakem bych to nenazval, ale řadě stárnoucích lidí umožňuje jejich zrak stále dělat všechno to, co potřebují. Na druhou stranu, ne všichni mají to štěstí,“ říká lékař František Maršák.

Vetchozrakost čili odborně presbyopie označuje věkem podmíněné zhoršování kvality zaostřovacího aparátu oka, zejména čočky. Stárnoucí oko už neumí zaostřovat tak, jako dřív.

Čtěte také

Do dálky pacient nepozoruje nic, ale do blízka začne kolem 45 roku věku zaostřovat déle. Postupně si začíná text oddalovat a nakonec zjišťuje, že mu ruka nestačí a že ani zvětšením textu nebo zlepšením osvětlení už situaci nevyřeší. A sáhne po brýlích.

„Co se léčby vetchozrakosti týče, nemluvil bych o léčení, ale o kompenzaci. Protože jde o přirozené ochabování oka, nikoli o nemoc. Kromě brýlí se nabízí ještě takzvaná refrakční chirurgie, tedy úprava dioptrií pomocí laseru anebo výměny čočky,“ dodává lékař.

Pokud pacient vidí dobře na dálku a nemá jiné zrakové potíže, doporučujeme spíše brýle. Pokud je vada kombinovaná, zvažujeme operaci, nejčastěji se v tomto věku pacienta přikláníme k náhradě čočky. Původní čočka se odsaje a do jejího pouzdra se vloží čočka umělá. Současný medicínský svět používá materiál zvaný polymetylmetakrylát.

Má určité schopnosti měnit tvar a v oku se rozvine do příslušného tvaru, ve kterém už zůstane. Ideálem by byla taková, která by byla pružná jako mladá lidská čočka, pružný rosol v obalu. A obdobně pružně by i zaostřovala. To ale zatím bohužel neumíme.

Laserová operace se dělá na rohovce. Také ta ovlivňuje zaostřování oka, dokonce mnohem více, než čočka, čili menší zákrok na rohovce zajistí větší efekt. Často tímto způsobem pomáháme pacientům vidět přijatelně na blízko i na dálku. A to tak, že na rohovce jednoho oka upravíme vidění na dálku a na druhé na blízko. Oběma očima pak pacient zvládne zaostřit na obojí.  Ale je to jenom kompromis, ani jednou ani druhou operací mládí našim očím nevrátíme.

Výhodou pro vetchozrakost je paradoxně dioptrická vada opačného charakteru – malá krátkozrakost. Aby člověk zaostřil do blízka, cca na 35 cm, jeho zaostřovací aparát „zoomuje“ asi o 2,5 dioptrie. Tedy oční vada, při které máte 1,5 až 2,5 dioptrie na dálku, vám ve věku kolem padesátky zajistí  bezproblémové vidění na blízko.

Každopádně každý člověk po čtyřicátém roce věku by měl alespoň jednou za 3 roky navštívit očního lékaře. Ten mu změří nitrooční tlak, podívá se na čočku, na papilu zrakového nervu a řeší s pacientem jeho případné obtíže. Takové vyšetření lze absolvovat i bez doporučení. A patří k bezplatné prevenci, která, jak víme, je základ.

Rozhovor, v němž otázky kladla moderátorka Eva Kadlčáková, si můžete poslechnout v našem audiozáznamu online nebo stáhnout do svého počítače a poslouchat později.

autor: Český rozhlas České Budějovice | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Související