V těsné blízkosti Budějovic se lovila zvěř. Dokládá to zápis v knize, ve které by to nikdo nečekal
Když se z českobudějovického náměstí vydáte Piaristickou ulicí směrem ke klášteru, všimněte si nalevo domu s číslem popisným 4. Na jeho fasádě je nástěnná malba s loveckým výjevem – jelen, jehož štvou lovečtí psi, a za nimi siluety lovců.
Přesný původ malby není znám, ale podle Daniela Kováře, ředitele Státního okresního archivu České Budějovice, lze předpokládat, že výjev pochází z období barokní přestavby domu. „V té době nepochybně lovecké scény nebyly neobvyklou záležitostí, dokonce i v okolí města bylo více lesů než dnes, ve kterých se dala zvěř lovit,“ říká.
Dokládá to zpráva z roku 1675 dochovaná v archivu. Ta shrnuje výsledky honů v budějovických městských lesích a uvádí, že tu měšťané skolili 96 kusů zvěře. „Vidíme, že takovou třešničkou na dortu byl velký desetiletý jelen. Úplnou náhodou ho skolil pan primátor Lukáš Zahrádka, který ho trefil do hlavy. Byl to jelen opravdu kapitální, měl čistého masa 229 liber, tedy 118 kilogramů,“ čte Daniel Kovář.
Zbývající skolenou zvěř tvořili zajíci a lišky. Podrobný soupis například uvádí, že při prvním honu u Dubičného bylo použito 33 tenat, loveckých sítí, a chyceno deset zajíců a jedna liška. O tři dny později u Roudného a Rožnova lovci chytili opět do 33 tenat šestnáct zajíců a dvě lišky.
Hostina a pěkné kusy zvěře jako dar
Hony se postupně uskutečnily v lokalitách ve všech směrech od Budějovic, kde byly městské lesy. Přesné záznamy, jak se s úlovkem naložilo, v archivu chybí. „Předpokládám, že asi nějaká hostina na radnici byla uspořádána. Vybrané pěkné kusy zvěřiny se také velmi často používaly jako dar,“ dodává Daniel Kovář.
Poměrně překvapivé ale je, že zápis o honech je v knize, která jinak obsahuje zápisy ze schůzí městské rady, a to ještě z doby o něco starší. „Protože tam zbylo několik listů, městský písař přidal zápis o lovu. Tematicky tam vůbec nepatří, nehledali bychom ho tam,“ komentuje archivář.
Zajímavý podle něj ale také byl pozdější osud zmíněného primátora Lukáše Zahrádky, který na honu slavně skolil desetiletého jelena. Ten se v 80. letech 17. století dostal do velmi prekérní situace.
Čtěte také
„V roce 1683 Turci obléhali Vídeň a město České Budějovice se podílelo na zásobování vojsk. Primátor se velmi zasloužil o včasné a řádné dodávky, za což byl císařem Leopoldem povýšen do rytířského stavu,“ vypráví.
„To už ale bylo víc než měšťan a podle privilegií město České Budějovice nesmělo mezi sebou trpět osoby vyššího než měšťanského stavu. Najednou byl primátor společensky nad měšťany, a to měšťané nemohli strpět, tak se jednalo o tom, co s ním,“ dodává.
Hlavy města tak najednou bylo nutné se zbavit. „Skutečně ho odvolali ze všech veřejných úřadů, dokonce se uvažovalo, že mu bude zabaven dům, protože podle privilegií žádná osoba rytířského řádu nesměla vlastnit dům ve městě. Lukáš Zahrádka o dva roky později zemřel, ale asi měl ty dva poslední roky tímto dost ztrpčeny,“ uzavírá Daniel Kovář.
Zajímavosti z historie Českých Budějovic opět přináší magazín Vltavín. Dále nabízí poklady z rozhlasového archivu se zpěvákem Pavlem Heidingerem.
Související
-
Prázdný vůz má nabranému ustúpiti. První dopravní předpisy vznikaly už ve 14. století
Dva Kováře znáte z vysílání Českého rozhlasu České Budějovice. Jeden je expertem na dopravní problematiku, druhý ředitelem archivu. Teď se setkali u jednoho mikrofonu.
-
Proti koněspřežce vedli sedláci vzpouru. S holemi a sekerami se vydali za samotným stavitelem
Značnou byrokratickou zátěž přinesla v první polovině 19. století stavba koněspřežné dráhy z Českých Budějovic do Lince. Šlo o něco nového, s čím se lidé neuměli vyrovnat.
-
V centru Budějovic vznikla v 16. století sýpka, kam si lidé mohli ukládat obilí. Dnes je to Solnice
Městská sýpka, zbrojnice a solnice. Tři názvy, ale ve skutečnosti jen jedna budova. Stavba na Piaristickém náměstí v Českých Budějovicích totiž vystřídala několik funkcí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.