Proti koněspřežce vedli sedláci vzpouru. S holemi a sekerami se vydali za samotným stavitelem

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Koněspřežná dráha z Českých Budějovic do Lince, 19. století
0:00
/
0:00

Značnou byrokratickou zátěž přinesla v první polovině 19. století stavba koněspřežné dráhy z Českých Budějovic do Lince. Bylo to něco úplně nového, s čím se neuměli vyrovnat úřady ani obyvatelé. Dokládají to dokumenty dochované v archivu.

„Plánování a stavbu koněspřežky provázela řada problémů technických i právních. Šlo o dlouhý pruh půdy z Českých Budějovic až do Lince, kde každý kus někomu patřil. Pozemky bylo nutné vykoupit, případně se vypořádat s majiteli, kteří nesouhlasili,“ potvrzuje Daniel Kovář, ředitel Státního okresního archivu České Budějovice.

Dochoval se například oběžník krajského úřadu z roku 1824, který oznamuje záměr stavět koněspřežnou dráhu. Součástí je rukopisné oznámení stavitele Františka Antonína Gerstnera o tom, že v nejbližších dnech začne vyměřování trasy, a výzva, aby všichni dotčení spolupracovali.

„Tenhle oběžník se rozeslal všem panstvím, statkům, které ležely na trase, a povinností bylo šířit informace dál. Je to něco, co bychom dneska asi vyhlašovali rozhlasem, tehdy to šlo touto cestou, aby se zpráva dostala ke všem obyvatelům,“ říká Daniel Kovář.

Plán budil obavy mezi formany, kteří se už od začátku báli toho, že přijdou o svou práci, obchody a možnosti výdělku. „Oni po celá staletí vozili náklady i lidi mezi Čechami a Rakouskem a najednou se objevila hrozba jiného způsobu dopravy,“ vysvětluje archivář.

Někdo ve stavbě koněspřežky viděl možnost přivýdělku, skupina majitelů pozemků se k plánu postavila různě. „Někteří byli rádi, že dostanou peníze za nějaké odlehlé pole, ale bytostným sedlákům to po chuti nebylo. Náhradu dostali, ale pole pro ně znamenalo hodnotu, odvěký způsob obživy,“ připomíná Daniel Kovář.

Mezi archivními materiály je například návrh na vyúčtování pozemků zabraných v Rožnově u Českých Budějovic. „Víme, že právě v Rožnově vedli sedláci jakousi malou vzpouru, dokonce když zjistili, že po jejich polích se pohybuje sám Gerstner a jeho měřiči, posilnili se v hospodě, vzali hole, sekery a šli si to s Gerstnerem vyříkat,“ prozrazuje Daniel Kovář.

Stavitel koněspřežky měl co dělat, aby se ubránil. Pomohli vojáci, kteří zrovna náhodou projížděli kolem. „Sedláci byli uvěznění, aby trochu vychladli, a nakonec se podvolili a ty peníze jako náhradu za pozemky přijali,“ dodává archivář.

O několik měsíců později, když už stavba byla vyměřena a měla se stavět, byla vyhlášena dražba na provedení méně kvalifikovaných prací. „Sedláci, kteří se bouřili, náhle ucítili příležitost a houfně se ucházeli o zakázky. Někteří je skutečně také dostali a tu trať přes svoje nebo sousedovy pozemky nakonec stavěli,“ vypráví Daniel Kovář.

Počátkům stavby slavné koněspřežné dráhy se věnuje magazín Vltavín. Dále přináší archivní rozhlasovou nahrávku o mečové koledě.

Spustit audio

Odebírat podcast

Související